Onychophagia je slovo s řeckými kořeny a doslova znamená „jíst nehty“. Často to postihuje nejen nehty, ale i kůži kolem nich. Proč je tento zvyk tak častý, co ohrožuje a jak se s ním vypořádat, přečtěte si článek MedAboutMe.
Onychophagie: zvyk nebo nemoc?
Podle statistik asi 30 % lidí v životě zažilo obsedantní touhu po kousání vlastních nehtů. Navíc mluvíme hlavně o již dospělých, i když kořeny tohoto zvyku tkví nejčastěji v dětství. Tato čísla však nemusí odrážet skutečné rozšíření onychofagie ve společnosti, protože mnozí se stydí přiznat svůj zlozvyk i v anonymních průzkumech.
V roce 2021 lotyšští vědci zveřejnili výsledky své studie. Z článku vyplývá, že minimálně 24 % lékařů, kteří se průzkumu zúčastnili, si nehty kouše často nebo čas od času a 2 až 4 % to dělá neustále. Přitom jen málokdo z nich má tendenci u svých pacientů k takovému zvyku přejít. A pokud si na obsedantní zlozvyk přece jen stěžují, posílají pacienty nejčastěji k jiným specialistům.
Onychofagie je přitom spolu s trichotilomanií, trichofagií a dalšími podobnými poruchami jednou z forem obsedantně-kompulzivní duševní poruchy. To znamená, že to, co začíná jako zlozvyk v dětství, může nakonec vést ke schůzce s psychiatrem na léčebné kúry.
Dětský mozek a tuky v potravinách: proč potřebujeme omega-3 kyseliny?
Výživa mnoha dětí ve školním věku se výrazně liší od zdravé, vyvážené stravy.
Původ kousání nehtů
Předpokládá se, že trháním kůže, vytrháváním vlasů nebo kousáním nehtů člověk začíná stresem, zvýšenou úzkostí, neschopností kontrolovat, co se děje, nebo z nudy. Kočka, když nemá co dělat, se olízne a umyje, člověk si začne kousat nehty.
I když nuda není tak silným rizikovým faktorem jako úzkost a stres, zvláště v kombinaci se špatnou kvalitou života.
Polští vědci publikovali v roce 2016 výsledky zajímavé studie poměrně velké skupiny studentů medicíny. Zde je to, co říká vedoucí výzkumu.
Ti ze studentů, kteří měli ve zvyku kousat si nehty, vykazovali nižší kvalitu života a postupem času se tento ukazatel ještě více zhoršoval. Pozorovali jsme viditelný vztah mezi délkou trvání návyku, přítomností anomálií a počtem postižených nehtů a dalším snížením kvality života. Neúspěšné pokusy vyrovnat se s návykem a utrpením z těchto selhání byly navíc nezávislými proměnnými ovlivňujícími zhoršování kvality života.
Vědci naznačují, že kousání nehtů může mít substituční charakter. Člověk se například nudí nebo na něco čeká, nečinně sedí. Začal si kousat nehty – a zdá se, že už je zaneprázdněn. Nebo nervózní – a v tomto případě nehty pomáhají odvrátit pozornost a snížit rostoucí napětí.
Existují studie (ačkoliv provedené na krysách), které potvrzují, že toto „čistící“ chování neboli grooming může poskytnout určitý druh uspokojení, který tvorovi chybí. Při pokusech se krysy začaly méně mýt a starat se o kůži, pokud jim byl píchán endorfin, který jim zřejmě chyběl.
U lidí se může vše odehrávat podobným způsobem. Dochází k podráždění, vzrušení – člověk si začne kousat nehty – dostává porci endorfinu – uklidňuje se. Několikrát opakování situace toto chování posiluje a někdy je velmi těžké ho opustit.
Určitou roli může hrát i dědičnost: mnoho z „hlodavců“ hlásí, že není v rodině jediný. Co potvrzuje studie jednovaječných dvojčat: pokud hřeší kousáním nehtů, pak obě najednou. I když zde může být podnikání jednoduše v kopírování chování toho druhého.
Proč je tento zvyk nebezpečný?
Je to ošklivé, souhlas. Zanícené rány kolem deformovaných nerovných nehtů působí přetrvávajícím dojmem zanedbanosti, úzkostlivosti a nervozity. Na přijímacím pohovoru bude ze dvou uchazečů o místo ve většině případů upřednostněn ten, kdo má upravené, upravené ruce, a ne ten, kdo je vzrušeně „žere jídlem“. V osobních vztazích je to stejné, i když ne každý si takové chování všímá prvoplánově.
Práce a osobní život ale nejsou všechno. Onychofágie může vést k smutným zdravotním následkům.
Lidské ruce jsou velmi špinavou částí těla. Na rukou, prstech a především pod nehty žije obrovské množství bakterií, plísní, virů, včetně velmi nebezpečných. Mohou narazit i na parazity, kteří se při kousání nehtů radostně vrhají usadit se nejprve v dutině ústní, a poté v celém těle. V ústech se kvůli zvyku kousat nehty může vyvinout stomatitida, kandidóza a papilomy. Herpes virus se může dostat do ústní dutiny jak z rukou, tak z ní na prsty. Pokud víte, co je „horečka na rtech“, pak totéž na prstech bude mnohem nepříjemnější a déle se to hojí.
Násilným kousáním nehtů si můžete uvolnit zuby a poškodit, kromě všeho již řečeného.
Ale je to ještě smutnější. V roce 2016 popsali vědci z Velké Británie klinický případ, anamnézu 71letého muže. Pacient byl přijat na kliniku s tím, co se považovalo za axilární absces. Lékař upozorňoval na silně okousané nehty na prstech až na změnu jejich tvaru, ale nepřikládal tomu žádný význam. Absces byl otevřen a vypuštěn. Avšak o měsíc později byl pacient znovu přijat na kliniku. Počítačová tomografie odhalila velký nádor v jeho plicích a biopsie odhalila nemalobuněčnou rakovinu plic. Jedním z příznaků je ztluštění koncových článků prstů do kyjovitého tvaru. Pokud by pacient neměl ve zvyku si v takové míře kousat nehty, mohla by změna tvaru prstů podnítit lékaře k dřívějšímu vyšetření a odhalení rakoviny. Článek je od autorů nazýván “Onychophagy and promarněná příležitost”.
Jak se vypořádat s onychofágií?
Neexistují žádné zcela spolehlivé metody, které zaručují úspěch. Hodně záleží na vůli a pevnosti záměru samotného člověka a také na jeho ochotě vyhledat pomoc u specialistů. Protože někdy samotná vůle nemusí stačit.
Nejlepšího výsledku se dosáhne komplexním přístupem, který zahrnuje kontrolu stimulů, nácvik obrácení návyků, kognitivně behaviorální terapii a terapii averze, stejně jako užívání určitých léků. V úspěšných případech stačí 6 sezení, ale někdy může léčba trvat déle.
Lékaři doporučují, abyste se nejprve naučili vnímat spouštěče – to, co vás přiměje sáhnout si rukou k ústům a začít si kousat nehty. Ve skutečnosti si mnozí ani nevšimnou, co dělají, a chytnou se, až když z nehtu zbyde málo.
Aby bylo toto nevědomé kousání více patrné, používá se averzní terapie nebo metoda obtížnosti kousání nehtů. Jednoduše řečeno, konečky prstů jsou potřeny něčím velmi nevkusným nebo přelepené náplastí, silikonovými konečky prstů nebo dokonce rukavicemi. Sáhl prstem do úst – a tam místo obvyklého nehtu ucítila chuť mýdla nebo konečku prstu. Dříve to mazali hořčicí, křenem a tinkturou z nejhořčího pepře. Důrazně nedoporučujeme dělat to druhé, pokud máte ve zvyku dotýkat se obličeje a očí, můžete mít velké potíže.
Můžete začít pouze jedním prstem. Když vidí výsledek v podobě hladkého odrostlého nehtu, mnozí získají skvělou motivaci k dalšímu boji se zlozvykem.
Kousání nehtů můžete nahradit jinými činnostmi: žvýkáním žvýkačky, žvýkáním semínek nebo oříšků, cucáním tvrdého cukroví (to je špatné, nezapomínejte na cukr!).
Pro ty, kteří si rádi ohlodávají prsty nehty, jsou vyráběny i speciální, extrémně nevkusné laky.
Dívkám pomáhá zbavit se onychofágie tradice provádění drahé vysoce kvalitní manikúry. Tuto metodu mohou využít i muži, protože lak na nehty nemusí být lesklý. A upravené ruce nikomu image nezkazily.
Někomu pomáhá hrabat se s hračkami, kreslení nebo pletení, aby se zbavili nervozity.
Je také důležité pochopit, že byste neměli očekávat rychlý výsledek. Vytvoření nového návyku trvá nejméně tři týdny.
Informace o tom, jak odnaučit dítě od kousání nehtů, najdete v článku “Zvyk kousání nehtů u dětí: co by měli dělat rodiče.”
Specialista na přijímací řízení vás bude kontaktovat
v nejbližší době v pracovní době od Po-Ne od 9:00-21:00 moskevského času
zavolejte mi zpět
Váš osobní manažer: Ekaterina
Zodpovědný a citlivý!
Očekávat
Specialista vás bude okamžitě kontaktovat během pracovní doby, denně od 10:00 do 19:00 moskevského času
zavolejte mi zpět
Onychophagie je obsedantní akce, která se projevuje neustálým kousáním nehtů a měkkých tkání, které je obklopují.
Bezplatné logopedické sezení
Kurz ICT pro děti zdarma
Onychophagie je obsedantní akce, která se projevuje neustálým kousáním nehtů a měkkých tkání, které je obklopují. Tato porucha se často rozvíjí u dětí ve věku od 3 do 10 let, ale to neznamená, že se nemůže vyskytnout u lidí ze starších věkových skupin.
Tato porucha nepředstavuje zdravotní riziko, jedná se tedy spíše o estetický problém. Tento zlozvyk má ale ještě jednu negativní stránku – nehty lámou, deformují se, poškozené místo kolem nich se silně zanítí, takže hrozí infekce.
Samotný výraz “onychophagia” je řeckého původu, což doslova znamená “jíst nehty”. V MKN-10 je tato porucha variantou kompulzivního působení, které má charakter neurózy nebo neurotického rituálu.
Touha kousat si nehty a kousat otřepy je výrazem autoagrese. Jádrem této poruchy je neschopnost či neschopnost vyjádřit negativní emoce (hněv, podráždění atd.). Často je projev takových emocí dospělými odsuzován, takže dítě podvědomě mění jejich směr, tzn. existuje agrese, která je namířena proti němu. Tyto akce zároveň pomáhají eliminovat napětí, které u miminka vzniklo.
Jde o poměrně častý problém mezi školáky – asi 35 % z celkového počtu. Je to patrné zejména ve věku 7 až 9 let, což je vysvětleno stresem a obdobím adaptace na vzdělávací proces, které je často doprovázeno silnou emoční a psychickou zátěží. Problém však může nastat u dětí i dospělých.
Hlavní důvody
Pod vlivem určitých stresových faktorů se vytváří obsedantní touha kousat nehty a kůži na rukou.
Rozlišujeme hlavní příčiny onychofágie:
- Cítit se vinný. Toto nutkavé jednání je formou sebetrestání způsobením bolesti.
- Úzkost. Onychofagie je v tomto případě reakcí na vnější podněty, tzn. dítě tak odbourává stres. Proto se poměrně často tento zlozvyk vyskytuje u dětí s nízkým sebevědomím, u těch, které si nejsou jisté.
- Špatné rodičovské strategie. Rozvoj tohoto problému je usnadněn neustálými výčitkami ze strany rodičů, negativním hodnocením vzhledu, chování dítěte, určitými rodičovskými tabu a vysokými nároky na dítě.
- Rodinné problémy. Časté domácí hádky, rozvod rodičů nebo úmrtí jednoho z nich.
- Komunikační problémy. Příčinou onychofagie může být obtížný vztah dítěte s jeho vrstevníky, učiteli. Také rozvoj tohoto obsedantního jednání je ovlivněn touhou dítěte získat souhlas ostatních, což samo o sobě zvyšuje emoční stres.
- Nadměrná psychická, duševní a fyzická zátěž.
- Naučený vzorec chování, tzn. Dítě napodobuje chování dospělého. Mimochodem, v rodinách, kde měl jeden z rodičů zlozvyk kousání nehtů, se častěji vyskytují děti s onychofágií. Dědičná predispozice se přitom nepotvrdila, takže mluvíme o předávání zkušeností z dospělého na dítě.
Diagnóza onychofagie
Onychofagie není považována za samostatnou diagnózu, protože je v rámci neurotických nebo neurózám podobných poruch.
- Vizuální kontrola rukou. Provádí ji dermatolog nebo pediatr. Zjišťuje se stupeň poškození, lokalizace a také pravděpodobnost infekce (houbové nebo bakteriální).
- Rozhovor. Ukazuje se frekvence této akce (jak často si člověk kouše nehty). Posuzuje se stav dásní, zubů, objasňují se stížnosti na práci gastrointestinálního traktu.
- pozorování. Psycholog nebo psychiatr studuje chování dítěte (nebo dospělého), určuje souvislost tohoto jednání se stresovými situacemi. Objasňují se vztahy v rámci rodiny, emoční a behaviorální reakce člověka.
- Laboratorní testy. Provádějí se v případě zánětlivého procesu k určení přítomnosti infekce.
- Různé testy, které jsou určeny k určení individuálních charakteristik osobní a emocionální sféry. V průběhu psychodiagnostiky se odhalují určité vlastnosti člověka, jejichž náprava pomůže při řešení problému (nízké sebevědomí, silná úzkost atd.).
Léčba onychofagie
Tento druh problému se vyskytuje u člověka bez ohledu na věk, ale čím jsou lidé starší, tím je pro ně snazší tento proces ovládat. To ale neznamená, že v dospělosti není nutné tento problém řešit.
Samotná léčba zahrnuje dvě fáze – to je obnova nehtových plotének obklopujících měkké tkáně a také odstranění příčin těchto obsedantních akcí.
Používají se následující terapie:
- Lékařské ošetření. Specialista předepisuje různé masti a krémy s antibakteriálním (nebo antifungálním, v závislosti na typu infekce) a protizánětlivým účinkem. Problém je často důsledkem zvýšené úzkosti, takže mohou být předepsány sedativa a antidepresiva.
- Kognitivně-behaviorální terapie. Ve třídě odborník učí člověka aktivněji vyjadřovat vlastní emoce, diskutovat o problémech a nacházet společná řešení. Učí se sebeovládání a relaxační dovednosti.
- Komplexní práce s rodiči. Specialista radí rodičům o specifikách tohoto problému a říká jim o možných příčinách onychofagie. Taková diskuse umožňuje vybudovat strategii další interakce s dítětem, aby se eliminovaly všechny negativní faktory. Je důležité rodičům sdělit, že dítě potřebuje souhlas rodičů, podporu a přiměřenou, nikoli přehnanou kritiku.
Jak se zbavit zvyku kousat nehty a kůžičku kolem nich?
V mnoha ohledech závisí řešení tohoto problému na samotné osobě. Poškození nehtových plotének a horní vrstvy kůže zároveň není hlavním důvodem k obavám, protože jejich zotavení v průměru trvá 2 až 6 týdnů. Pokud jde o odstranění psychologického základu onychofagie, může to trvat až šest měsíců nebo déle.
Pokud problém vznikl u dospělého, stačí provést několik sezení psychoanalýzy, abyste pochopili jeho původ. V budoucnu si musíte stanovit cíl a ovládat své chování. Pokud máte touhu kousat si nehty, musíte se naučit přepínat pozornost.
S tímto problémem by měli dítěti pomoci rodiče a odborníci. Důležité je příznivé emoční zázemí v rodině. Abyste předešli relapsu, můžete použít masáž, teplé koupele a další techniky, které zmírňují emoční stres.
Tipy pro rodiče
Často se setkáváme s radami namazat nehty hořce chutnajícím lakem nebo hořčicí, ale na účinnost této techniky neexistuje jednoznačný názor. Pokud je kousání nehtů pro dítě způsob, jak zmírnit psychický stres, pak ho tyto prostředky pravděpodobně nezastaví. Pokud si navíc jednoduše zakážete kousání nehtů, aniž byste dali průchod dětské úzkosti, pak se její vnitřní napětí přemění v další poruchu – psychosomatiku, poruchu chuti k jídlu, spánek, emocionální a jiné problémy.
Rodiče mohou v praxi využít několik způsobů:
- Přepněte pozornost. Dejte dítěti korálky, plastelínu, hračku, papír, tzn. co je vhodné pro smyslové vnímání vašeho miminka.
- Vymyslete pro něj „kousátko“ (může to být nějaká hračka) a dejte si podmínku: nekouše si nehty, ale „kousátko“ a jen 10-15 minut. Pokud je orální potřeba velká, tak ho nechejte hlodat častěji a déle. Sami si ale časem všimnete, že se tento čas začne snižovat.
- Když si dítě začne kousat nehty, nemusíte se na to soustředit a v žádném případě mu nebijte ruce atd. Je potřeba jemně, i beze slov, dát mu do rukou něco jiného – třeba mrkev.
- Musíte snížit úroveň úzkosti. Není třeba mluvit zvýšenými tóny, je lepší minimalizovat televizi a telefon. Důležitý je režim dne, výživa a spánek (minimálně 10 hodin denně). Musíte být častěji venku, hrát si s ním pod širým nebem. Pro zmírnění úzkosti se dobře hodí práce s hlínou a pískem.
- Přidejte více měkkého tělesného kontaktu s vaším dítětem.
- Buďte klidní a trpěliví, dokažte odolat dětským záchvatům vzteku a rozmarům.
- Buďte pro své dítě v tuto chvíli nejen rodičem, ale i přítelem. Žádné “Dej ruce pryč!” a další podobné fráze.
Od tří let už můžete toto téma s miminkem probírat. Důležitý je zde kontakt, tzn. měli byste s ním mluvit co nejupřímněji a klást mu otázky: „Co si myslíte, že musíme udělat, abyste si přestal kousat nehty? Která kreslená postavička vám může pomoci a připomenout vám, kdyby se něco stalo? Je důležité dát dítěti najevo, že s ním mluví rovnocenně, že se může rozhodovat samo a ne jen plnit pokyny rodičů.
Nejde o rychlý proces, protože děti nemusí zpočátku rozumět významu těchto otázek, ale je to důležitá součást práce s dítětem. V rozhovorech se musíme soustředit ne na přímý zákaz (že si nesmíš kousat nehty), ale na to, že je chceme pěstovat krásné!
Za každý krásný a zdravý nehet je důležitá pochvala a povzbuzení. Zeptejte se přímo dítěte, co přesně chce (pamlsek, výlet do parku atd.). A neustále zvyšujte sazby – za 2 krásné nehty, za 5 atd. Motivace je opravdu skvělá věc, takže v praxi se může stát, že miminko prvním dárkem neukousne 4-5 hřebíčků. Nezapomínejte na pochvalu – chvalte ho před prarodiči, ať cítí, že je milováno i s ožranými nehty.
