Ve skutečnosti tedy, pokud jste při vstupu do vztahu ještě nevyrostli jako člověk, nevíte, jak být nezávislí a nezávislí, pak budete závislí na vašem partnerovi a jeho náladě, což vám může velmi zničit život. Bohužel účinnou léčbou žárlivosti je často rozchod s milovanou osobou a hledání svého Já a své cesty, než si znovu najdou plnohodnotný vztah bez žárlivosti.
Souhlasím, žárlivost nemá nic společného s láskou. Za sebe mohu říci, že jedním z důvodů tohoto pocitu je nízké sebevědomí. Je potřeba na sobě pracovat a rozvíjet se.
Myslím, že hlavním důvodem žárlivosti je komplex méněcennosti. S ním musíte bojovat! Milujte se, oceňte se a zbavte se žárlivosti. Kazí to čistý pocit lásky.
Žárlivost každopádně nemůže posílit lásku, dříve nebo později žárlivce naštve.
Často čelí záchvatu žárlivosti. Bojím se jít k psychologovi, ale tento článek mi pomohl se této nemoci zbavit. Konečně jsme prožili radostné chvíle s mladým mužem, jako na začátku vztahu.
Považuji se za žárlivého člověka. A skutečně kromě trápení a utrpení nic jiného nepřináší. A jen něco, jen málo pozornosti. Dobrá rada se dává, je potřeba si o této situaci s partnerem promluvit. Snad se k tomuto problému postaví s porozuměním a bude pozornější. Hlavní je cítit se ve vztahu sebevědomě.
O žárlivosti vím z první ruky. Můj verdikt je jednoznačný – žárlivost otravuje životy obou. A pokud na sobě, jak se říká v tomto článku, pracujete, pak se vztah ještě dá zachránit. Bohužel vše skončilo ve druhém bodě přípravné fáze. Mladík věděl, že žárlí, ale nechtěl hledat příčinu u sebe, hledal ji ve mně. A pokaždé tato hledání neskončila ničím dobrým.
Těžko se zbavuji žárlivosti i na minulost mé vyvolené, jedinou věcí se snažím svého přítele neurážet otázkami a podezřeními.
Už to je plus, že neurážíte otázkami a podezřeními.
Můj manžel podváděl rok se ženou o 10 let mladší než on.
Když jsem se o všem dozvěděl, řekl, že zůstává doma. A vztah nepřerušil. Když se o všem znovu dozvěděla, přísahal na svůj kříž, který mu visí na krku. A když udělala výpis telefonních hovorů, řekl, že během přísahy držel fíky. Zůstal opět doma. Dřív jsem všemu věřil a nikdy jsem ho nekontroloval. A teď čirá nedůvěra a žárlivost. I když říká dobrá slova a že mě miluje. Ale dostala jsem nedůvěru a žárlivost.
Podobná situace. Dříve jsem mu věřil, ale na cestě domů potkal dívky, trávil s nimi čas, neodpovídal na mé hovory. Teď se nemůžu zbavit žárlivosti a nedůvěry. Dnes se tedy situace opakovala . 2 hodiny pozdě večer jsem na hovory nereagoval, pak jsem zavolal zpět. Říkal, že je na návštěvě u kamaráda. A přišel z druhé strany. A hned se unavil, usnul. Cestou mě potkal, ale všechno otočil, jako bych byla nemocná, a on. Jaký rozdíl je v tom, odkud přicházel.
A jak věřit? Pokud telefon neztichne od SMS, sedí na stránkách erotických masáží, sexu bez závazků atd.
Holky, vy jste se zbláznily. Jaký smysl má “důvěra”? Utečte před těmito “muži”.
Omlouvám se samozřejmě za drsný komentář, ale jsem v šoku. Muži si o vás otírají nohy, ale vy vydržíte.
Mám stejný příběh, nevím, jak být a co dělat (
Díky za radu, už 2 týdny mě trápí tento pocit. Teď už vím, co mám dělat.
Už 2 týdny trpí. . skoro celý můj život. Tohle všechno jsem četl a dělal jsem to sám, ale nic nevychází. Myslím, že budu do konce života sama.
Na svou přítelkyni z ničeho nic moc žárlím. Jsme v dálce a to mě tíží. Představivost kreslí hrozné obrázky. Jak to v sobě můžete překonat? Jaký je konkrétní důvod tohoto chování. To už způsobilo, že jsme se rozešli. Ale vrátil jsem to. Miluji ji, to je jisté. A upřímně, nezměnil, nezradil. Chci pochopit, jaký je ve mně důvod a jak s ním bojovat.
Ale co když člověk specificky způsobuje a podporuje žárlivost? Říká, že jsem sama, že miluje, pak si ve 2 ráno přidá nějakou kamarádku bez fotky fenky a nic nevysvětluje, pracuje na cestách, hodinu jako manžel a ve 2 ráno se vrací domů? Vysvětluje, že něco opravuje, ale kdo co opravuje v takovou chvíli? To je hrůza.
Ohhh. Žárlivost znám z první ruky. Žárlivost je rysem mé povahy a žárlím téměř na každého. Všichni mí bývalí partneři toho využili a záměrně mě žárlili. Jen pro zajímavost, ale vůbec mi to vtipné nepřišlo. Hodně jsem kvůli tomu trpěla a nemohla s tím nic dělat. Nevěděl jsem jak a nemohl jsem se s tím hrozným pocitem vyrovnat. Teď jsem zamilovaný do jednoho člověka. Neodmítá mi polibky a občas ke mně vyleze. Ale on o mých pocitech neví.
Žárlím na všechny. A hlavně svým přátelům. Velmi se bojím, že se stanou přáteli, ale opustí mě. Možná je to vše, co jsem si myslel. Ale mám důvod to tušit. Jsem doslova nemocná žárlivostí, jsem naštvaná a naštvaná, když si moji přátelé a můj milenec jen povídají.
Sám nevím, co mám dělat.
Abych byl upřímný, jsem žárlivý člověk. A jak zde bylo řečeno, tato žárlivost nemá nic společného s láskou, ale proč potom žárlíme a cítíme se špatně, když jsme připoutáni ke svým blízkým? Ať už je to kluk nebo holka. To znamená, že se prostě bojíme, že je ztratíme a nechceme, aby nás opustili kvůli jiným, a proto na to takto reagujeme. Protože se nedá dělat nic jiného než vztek a ty sám vidíš, jak ti tví milovaní nechtějí rozumět a vidět, v jakém jsi stavu, abys řekl: „Nezlob se, jen mluvím, ale miluji tě a já za nikoho tě nevymění. “ Lidé si sami vytvářejí problémy!
Ještě bych rád dodal, že jsem kdysi na YouTube sledoval dokument o lidech, kteří dostávali za kruté zločiny; a já si myslel, že odtamtud nikdy nevyjdou a žádná žena je už nebude milovat – nikdo je už nepotřebuje! A i když jsem žárlivý člověk a působí mi to bolest a utrpení – ale jsem svobodná Osoba! A jím ruce a nohy, nejsem na neschopence a můžu jít kamkoli, sednout si do kavárny, jít se projít, byť alespoň jedna, hlavní je Svoboda! A najít v sobě člověka, který vás bude milovat, tak to je věc náhody! Hodně štěstí všem!
Pracujeme spolu a žárlím na svého muže na jednu paní, zdá se mi, že k ní projevuje velké sympatie a říkají mi o tom i ostatní zaměstnanci, zlobím se, dělám mu skandály a on vypráví mě, že se musím léčit, zajdi k psychologovi. Je to krasavec a ví to a dělá zvláštní oči, díval jsem se z boku a říkal mu, jak jsme s ním mluvili tady v článku, všechno jsem pochopil, jak těžké pro mě bylo říct, že od nuly, že jsem to podělal všechno za sebe.
Po rozhovoru přišli do práce a to samé pokračuje, on se od ní nehne, neustále tahá, jen aby jí ublížil. Začal se na mě zlobit a říkal, že je mi z něj špatně a podobně. A ona je samozřejmě celá tak rozzářená, usměvavá, v povznesené náladě (jak je popsáno v článku), takže k ní sáhne. A nemůže se podívat na můj nespokojený obličej.
A taky chci pozitivní emoce, smát se, usmívat se, ale poslední dobou to vůbec nejde, podívám se na něj v práci, jak se za ní schoulí, a ruce mi klesnou, slzy tečou a já nevím jak to zastavit.
Článek je dobrý a správný. Ale je tu jedno ALE. Žárlivost je duševní porucha a zde nepomůže čtení knih, článků. Dokonce se mi zdá, že ve chvílích záchvatů je potřeba okamžitě začít pít nějaký lék. Na 2 roky mě zradil muž, kterého jsem šíleně milovala. Věřila jsem mu, ale on mě zradil a dával mi takové psychické záchvaty, kdy začal alespoň trochu cítit, že něco tuším. Díky tomu jsem se naučil všechno, úplně všechno a všechny hádanky se mi tvořily v hlavě. Tento vztah byl noční můra. Teď mám úžasného manžela, nikdy mi nedal žádné vážné důvody k žárlivosti! Ale já mu nevěřím. Mám podezření a kontroluji téměř každý jeho pohyb. A ve svých specifických chvílích žárlivosti vidím a cítím, jak jeho láska ke mně mizí. Píšu to a pláču. A nemůžu si pomoct. Už nikdy nebudu moci věřit mužům.
Hezký den.Doporučili mi kontakt na osobu pro vyřešení mého problému,zrady v rodině.Zabývá se problémy rodinné zrady,účty,korespondence na sociálních sítích a instant messengerech(whatsap,Facebook,spolužáci,VK atd.. ), hesla, vyhledávání lidí, umístění atd. Jmenuje se Arthur (osm devět šest sedm nula devět nula pět pět šest pět) A opravdu pomohl.
A já vůbec nevím, co to je? žárlivost nebo zášť, velmi jsem pomohl jednomu člověku a pomohl v životě. A když jsem šel na jeho stránku na sociálních sítích, viděl jsem, že slova díků za pomoc dostal úplně jiný člověk, a jako bych neexistoval a nepomáhal. Cítil jsem se trapně. A co je z mé strany ještě super, teď jsem začal kontrolovat stránky v sociální síti. sítě toho, komu byly známky se slovy vděčnosti veškerou pozornost.
Jak to chápu, musím se svými problémy jinam, protože tady je to zase o holkách.
Na konzultaci s psychology klienti kladou nejrůznější otázky týkající se vztahu mezi milenci. Většinu ženských představitelek zajímá otázka – jak se zbavit žárlivosti a získat sebevědomí? Koneckonců, žárlivost je nejistota.
Co skutečně způsobuje pocit žárlivosti a proč to člověka požírá zevnitř? Je možné se jednou provždy zbavit žárlivosti, nebo tento pocit alespoň zmírnit?
Proč se objevuje žárlivost?
Vztah dvou partnerů je složitý mnohostranný proces, který kromě lásky zahrnuje důvěru, vzájemné porozumění, respekt a samozřejmě žárlivost. Pro některé lidi je žárlivost dočasným kluzkým momentem, který nekazí vztah, ale dává pouze trochu ostrosti citů. Pro ostatní se žárlivost stává životním partnerem, který jí v cestě smetá dříve vytvořené vztahy. Žárlivost postihuje stejně muže i ženy. Jediný rozdíl je v tom, že častěji se ženské pohlaví obrací o pomoc na psychology.
Pocit žárlivosti vzniká na pozadí nedostatku náklonnosti a pozornosti od drahé a významné osoby. Žárlivec začne prožívat strach, který se nakonec zvrhne v hloupé sobectví, snažící se vzít si za každou cenu své. V některých situacích se probouzí majetnický pud, který partnerům brání normálně rozvíjet vztahy. V tomto případě žárlivý muž začne ovládat svou milovanou a změní jeho život ve skutečné peklo.
Pocit žárlivosti nevzniká sám od sebe. Vzniku tohoto pocitu předcházejí určité důvody. Ale také se stává, že člověk neustále různými způsoby žárlí. Pak stojí za zmínku, že jde o takový charakterový rys, který ale nevznikl z nuly. Ve většině případů se jedná o psychické trauma z dětství, které migruje z dětství do dospělosti.
K rozvoji žárlivosti přispívá několik nejčastějších faktorů:
Nedostatek sebeúcty. Obvyklé sobectví. Nízké sebevědomí. Strach být sám. Nedostatek lásky, pozornosti a náklonnosti ze strany rodičů. Špatná minulá zkušenost.
Stává se také, že žárlivec podle sebe soudí svou milovanou. Čili pokud má člověk sklony k podvádění i na podvědomé úrovni, určitě tuto vlastnost přenese na partnera v domnění, že to jinak nejde a hrozí podvádění. Někteří z těchto žárlivců přitom sami sebe podváděli, ale negativní zkušenost ve vztahu k sobě samým zažít nechtějí. Tomu se říká majetnické sobectví vůči partnerovi. Já můžu – ty nemůžeš.
Jak v sobě rozpoznat žárlivost a najít příčiny jejích propuknutí?
Žárlivost se týká negativních pocitů, protože způsobuje duševní bolest, neustálou úzkost, nepohodlí, nedovoluje vám soustředit se na vážné věci, kazí život a mnoho dalšího. Usazený žárlivec velmi často některé vztahy ničí, jiné buduje, ve kterých žárlí dál a dříve nebo později zničí i je. Takový člověk by se měl vážně zamyslet nad příčinami tohoto pocitu a pokusit se změnit postoj k ostatním. Psychologové doporučují vrátit se do své minulosti a důkladně si prostudovat okamžiky, které by se mohly stát spouštěčem pro vznik kořene žárlivosti. Může za to nedostatek rodičovské lásky. Dívky mají nedostatek otcovské lásky, což následně vyvolalo zášť. Nejčastěji se to stane, když otec opustil rodinu a šel vytvořit jinou. Postupem času se zášť vůči otci vyvine v žárlivost vůči jejich partnerům, protože teoreticky mohou také skončit.
Člověk náchylný k žárlivosti musí v sobě najít příčinu jejího vzniku a pokusit se ji vymýtit. Pokud se tento pocit táhne od dětství, musíte rozlišovat mezi vztahy s rodiči a vztahy s vašimi partnery. Jsou to přece úplně jiné situace, kterých se účastní úplně jiní lidé. Pokud došlo k negativní minulé zkušenosti, neměli byste ji přenášet do dalšího vztahu. Musíte se naučit rozlišovat mezi všemi situacemi, které v životě nastanou.
Pokud se najde příčina žárlivosti, je to polovina cesty k úspěchu. Dále se musíte změnit sami.
Jak se jednou provždy zbavit žárlivosti?
Projevy žárlivosti závisí na charakteru a temperamentu člověka. Často dochází k bezdůvodným výbuchům žárlivosti, kdy druhý partner ani nemůže pochopit, co se vlastně děje. Neodolatelná touha být neustále nablízku milované osobě tlačí k zoufalým činům – žárlivý muž může svou oběť vyslýchat (nelze to nazvat jinak) z jakéhokoli důvodu. Taková agresivní žárlivost se musí co nejrychleji zbavit. Přece nenechá oba partnery žít v klidu.
V psychologické praxi existuje několik účinných fází, jak se zbavit žárlivosti:
Prvním krokem je uznat, že daná osoba žárlí. Když je jasné, že tento negativní pocit je přítomen, začíná zotavování. Druhou fází je překonání vlastních komplexů. Velmi často vzniká žárlivost na pozadí nespokojenosti se sebou samým, svým vzhledem a myslí ve srovnání s partnerem. Třetí fází je analýza pocitů. Žárlivce ve chvílích vzplanutí trápí různé negativní pocity – strach ze ztráty, vztek, závist, úzkost, nejistota. Musíte tyto pocity analyzovat a pochopit, proč vznikají. Možná nemají důvod je rozvíjet. Čtvrtou fází je zvýšení sebeúcty a získání sebevědomí. To je velmi důležitý krok na cestě k uzdravení. Koneckonců, vždy je zajímavé být se sebevědomým člověkem. Musíte najít své silné stránky a rozvíjet je. Pátá fáze je milovat sebe a svou druhou polovičku. Chcete-li dokončit tuto fázi, musíte milovat především sami sebe a poté svého partnera. Není třeba se srovnávat s ostatními, kteří jsou krásnější, úspěšnější a sexy. Musíte se takovými stát.
Psychologové velmi často doporučují, aby se žárlivci, kteří jsou již připraveni zbavit se tohoto pocitu, ocitli v práci, podnikání nebo jen jako koníčku. To umožní nezaměřovat se na vztahy s partnerem, ale rozvíjet se komplexně. Pak se dostaví pocit důležitosti, důvěry a nezávislosti. Žárlivec totiž nejčastěji zažívá velkou závislost na partnerovi. Bez toho nemůže žít, dýchat ani se realizovat jako samostatná nezávislá osoba.
Kdy je žárlivost oprávněná?
Pocit žárlivosti, který se neprojevuje jako vysoce agresivní a nekazí vztahy, lze ospravedlnit pouze v jediném případě – když se člověk začne měnit k lepšímu. Žárlivec se začíná chovat lépe, stává se pro partnera přitažlivější. Hubne, pečuje o sebe, mění své chování a provádí další pozitivní akce. Člověk, který si dokáže uvědomit své nedostatky, kvůli kterým zažívá pochyby o sobě, přehodnotí své chování a změní pohled na partnerské vztahy.
Pokud dochází ke stimulaci práce na sobě, na svém chování a na svém vzhledu, jedná se o pozitivní moment v projevu žárlivosti. Pozitivní vnímání světa kolem vás a zejména vašeho partnera přitahuje pozitivní události. Zároveň nemusíte milenci vytvářet klec, naopak je třeba se naučit důvěřovat a nedržet ho na vodítku u sebe. Koneckonců, pokud opravdu chce odejít, odejde. Je potřeba mu vytvořit podmínky, aby na odchod ani nepomyslel. A k tomu stačí zabalit svého partnera láskou, péčí a pozorností. Pak se záchvaty žárlivosti rozplynou v časovém prostoru.
Žárlivost je komplexní a obtížný pocit, který je velmi těžké zvládnout sám. Koneckonců zlehčuje každou buňku těla i duše. Proto je potřeba k problému přistupovat komplexně – naučit se důvěřovat, podívat se na kořen příčiny, naučit se vyzařovat pozitivní emoce, přehodnotit své negativní stránky a odstranit je. Pokud se s negativním problémem nedokážete vyrovnat sami, doporučuje se vyhledat kvalifikovanou pomoc psychologa, který vám pomůže na problém upozornit.
Dlouhodobá a kompetentní práce na sobě jistě povede k cíli a umožní vám užívat si života a přítomných okamžiků, s vyloučením negativních emocí.
Co si k tématu přečíst?
„Jak se zbavit žárlivosti. Poradenství psychologa“, kniha, Christian Bernard
“Žárlivost. Jak s ní žít a udržovat vztah, Robert Leahy
“Po hádce”, Anna Todd
“Jsi v pořádku. Kniha o tom, jak nebýt sám se sebou a nebýt s druhými, Alina Adler
“Forced Cheating” od Lily Rocks
© Psycholog Alexander Zheurov, 2021. Kopírování je možné pouze s uvedením autora a odkazem na tyto stránky.
