Zimní česnek sázíme každoročně již mnoho let. Nyní se můžeme pochlubit velkými hlávkami česneku různých odrůd. Leží perfektně skoro až do jara a drží nám zdraví celou zimu, protože pár stroužků česneku denně je výbornou prevencí nachlazení.
Za léta pěstování česneku jsme vyvinuli určitou technologii, o kterou se chceme podělit. Protože tato technologie přináší vynikající výsledky, nazvali jsme ji „zlatými pravidly“ výsadby česneku.
Česnek miluje otevřená slunná místa. S česnekem byste neměli šetřit místem a vysazovat ho pod ovocné stromy nebo na místa, kde je půl dne stín z některých budov.
Stejně jako všechny cibulové plodiny se i česnek bojí hniloby, proto ho nikdy nevysazujeme do nížin, kde se hromadí tavenina nebo dešťová voda. Ale protože praktikujeme vyvýšené záhony, na kterémkoli z nich je česnek v mírné nadmořské výšce.
Pravidlo 2. Předchůdci
Česnek je velmi tolerantní ke všem zahradním plodinám. Jedinou výjimkou je samotný česnek nebo cibule. Česnek není nutné rok od roku vysazovat na jedno místo, v půdě se budou hromadit patogeny houbových chorob charakteristických pro česnek. Vzhledem k tomu, že česnek a cibule mají stejné choroby, je cibule špatným předchůdcem česneku.
Nejlepšími předchůdci jsou plodiny, pod které bylo zavedeno hodně organické hmoty: okurky, cukety, zelí. Navíc je vhodné volit záhon, který se od svého předchůdce osvobodí na konci léta, aby byl čas před opětovným uvedením záhonu do oběhu pozemek pořádně zkultivovat.
Pravidlo 3. Půda
Česnek miluje vysoce úrodnou půdu. Nesnáší čerstvý hnůj, česnek bude bolet spíše na zahnojeném záhonu, ale humus a kompost prostě miluje. Čím je půda tučnější, bohatší na organickou hmotu, tím větší budou hlávky česneku.
I když česnek sázíme po okurkách, pod které byly naneseny pořádné dávky humusu, nebylo by zbytečné dodatečně přidávat humus nebo kompost na rytí, alespoň půl kbelíku na mXNUMX.
Česnek nemá rád kyselé půdy, preferuje neutrální nebo i mírně zásadité. Proto při přípravě záhonů vždy přidáváme popel. Jasan má dvojí účinek: odkyseluje půdu, protože je zásaditý, a nasycuje půdu draslíkem, vápníkem a dalšími stopovými prvky. Fosforu v popelu není mnoho, ale je také přítomen.
Z minerálních hnojiv na kopání je dobré aplikovat superfosfát a síran draselný. Tento podzimní „pár“ podává vždy vynikající výsledek. Fosfor pomáhá stroužku zakořenit, jeho malá část se používá na podzim a zbývající fosfor leží až do jara a aktivně se vynakládá na růst česneku a stavbu nové hlavy. Síran draselný obsahuje draslík a síru, která je velmi oblíbená u všech žárovek.
Pravidlo 4. Vlhkost
Zimní česnek spotřebuje hodně vláhy. Samozřejmě ne na podzim, ale na jaře, jakmile začne její růst. Pokud jde o cibuli, pro česnek je mimořádně důležitá půdní vlhkost na začátku vegetačního období, kdy roste zelená hmota. Čím větší listy česneku rostou, tím větší bude hlava.
Pokud je jaro suché a vedra začínají náhle, zaléváme zimní česnek podle potřeby. Pokud však pravidelně padají jarní deště, má dostatek vláhy. Zde je velmi důležité, jak moc se nám podaří udržet vlhkost z tajícího sněhu.
Dříve jsme se snažili po roztání sněhu co nejdříve nakypřít vrchní vrstvu půdy, aby se na povrchu půdy netvořily trhliny. Těmito trhlinami dochází k aktivnímu odpařování vlhkosti. Pokud jsou uzavřeny, pak je česneku k dispozici celá zásoba vlhkosti z roztavené vody.
Ale v posledních letech jsme si oblíbili mulčování česneku pilinami a zakrytí smrkovými větvemi navrchu. Piliny neumožňují vyschnutí povrchu půdy. A hodně sněhu se přes zimu nabalí do uvolněných smrkových větví, nedovolí větru, aby ho smetl ze zahrady.
Smrkové větve navíc chrání česnekový záhon před kočkami, které si rády hrají a dělají své podnikání na čerstvě vykopaném úhledném záhonu. Lapnik se nelíbí ani myším. Je to tedy celkový přínos.
Pravidlo 5. Vzor přistání
Sám o sobě je česnek malá rostlina. Přestože odrůdové exempláře dosahují výšky až 1 m a mají dlouhé, spíše široké listy, stále se nedají srovnávat s rozsahem zelí nebo cukety. Česnek roste skromně, do posledního drží vertikálu, nepadá na kolegy. Proto na jednom lůžku můžete pěstovat spoustu česneku.
Česnek sázíme v řadách do rýh. Vzdálenost mezi rýhami udržujeme 20 cm.Na záhon široký 60 cm sázíme česnek do tří řad, na záhon široký 80 cm – do 4 řad. Stroužky vyložíme do řady ve vzdálenosti 8-10 cm, podle velikosti stroužků.
Hloubka výsadby česneku je 10-12 cm, což je asi trojnásobek výšky velkého stroužku.
Pravidlo 6. Materiál osiva
Pro výsadbu vybíráme jen ty nejlepší hlávky s největšími zuby. Na tomhle nešetřete. Úspěch pěstování česneku přímo závisí na kvalitě výsadbového materiálu. Čím větší zuby, tím větší budou nakonec hlavy.
Aby se česnek v průběhu let nestáhl, neustále aktualizujeme semenný materiál. Za tímto účelem necháváme šípy na několika rostlinách zimního česneku a na podzim sbíráme cibule česneku. Vysazujeme je současně s veškerým zimním česnekem, ale do menší hloubky. Následující rok z cibule vyroste jediný zub – to je nejlepší výsadbový materiál, protože. o rok později vyrůstají z jednozubých hlavičky největší a nejzdravější.
Každý rok tedy vysazujeme tři druhy česneku: stroužky, stroužky a cibule. Vysazujeme je na různé záhony, abychom se později nepletli. Cibule sázíme častěji a zmenšujeme vzdálenost mezi řadami. Musíte se o ně ale také starat opatrněji, protože sazenice budou velmi tenké a jemné.
Pravidlo 7. Příprava osivového materiálu
K výsadbě vybíráme pouze zdravé hlávky česneku, bez poškození a známek onemocnění. Pod skořápkou stroužků a dokonce i na samotné skořápce však mohou být patogeny houbových chorob, stejné Fusarium, nejčastější onemocnění česneku.
Česnek pro prevenci vždy namáčíme v biofungicidu, většinou užíváme tyčinkou sena roztok Fitosporinu nebo jiné drogy. Tyčinka sena je dobrá, protože se usazuje na povrchu zubů a bude se množit v kořenové zóně. V procesu života uvolňuje antibiotika, která potlačují růst patogenní mikroflóry a posilují imunitu rostlin.
Místo biofungicidů můžete také použít chemický fungicid, například lék “Maxim”. Do roztoku je dobré přidat nějaký stimulátor tvorby kořenů, např. fytostimulátor Zircon nebo hormonální Kornevin.
Obecně je lepší česnek před výsadbou namočit ne na hodinu nebo dvě, ale na den. Během této doby je skořápka stroužků a spodek dobře namočené a česnek rychleji zakoření. A to je přesně to, co potřebujeme.
Pravidlo 8. Nástupní časy
Podstatou podzimní výsadby zimního česneku je, že stroužky musí stihnout zakořenit před příchodem mrazů. Poté na jaře, jakmile roztaje sníh a rozmrzne půda, česnek rychle vyraší: vyvinuté kořeny pumpují vlhkost a živiny. Proces zakořenění trvá přibližně 3-4 týdny.
Zimní česnek začínáme sázet zhruba měsíc před příchodem velkých mrazů. Mírné nachlazení nebereme v úvahu. Zde v centrální zóně vysazujeme ozimý česnek kolem 5. – 10. října. Samozřejmě, na Sibiři se česnek vysazuje o týden nebo dva dříve a v jižních oblastech o týden nebo dva později.