Každý chovatel kuřat musí rozumět problematice hnojení ptáků. Tyto znalosti mu pomohou vypočítat přibližnou dobu porodu a počet kohoutů a nosnic potřebných k úspěšnému vedení jeho podnikání.
Vlastnosti reprodukčního systému kuřat
Reprodukce u kuřat, stejně jako u jiných ptáků, probíhá pomocí speciálního ptačího orgánu – kloaky. Jedná se o rozšířenou koncovou část zadního střeva u některých obratlovců, kudy proudí vylučovací i genitální vývody genitourinárního systému.
Pohlavní orgány kohouta jsou malá varlata, z nichž vycházejí spermatické kanálky (druh tenkých kanálků), jejichž koncem je kloaka. Spermie jsou vyvedeny z varlat ven pomocí malé papily umístěné na tomto specifickém orgánu.
U kuřat se reprodukční systém skládá z vejcovodu, který se nachází na pravé straně, a vejcovodu. Oba prvky systému mají přístup do žumpy přes kanály pro různé účely. Vaječník je místo, kde začíná proces tvorby a zrání vajíček, které se později stanou žloutkem ve výsledném vejci.
Během procesu páření kuřat se jejich kloaky dostanou do kontaktu: kloaka samce se obrátí naruby a jeho semenná tekutina se dostane do kloaky samice.
Spermie kohouta mohou zůstat aktivní v genitálním traktu kuřete po dobu dvaceti dnů.
Kolik slepic a kohoutů by mělo být v kurníku?
Pro malé domácí kuřecí hejno bude stačit jeden nebo dva kohouti. Mladý, zdravý a pohlavně dospělý kohout dokáže samostatně průběžně oplodnit až 15 slepic. Jak samec stárne, jeho síla stačí na menší počet vrstev. Kohout starší tří let je považován za neschopného pářit se a produkovat zdravé, životaschopné potomstvo.
Pro mnoho drůbežářů je vzorec pro poměr slepic a kohoutů docela jednoduchý – jeden kohout na tucet slepic. Praxe ukazuje, že toto je zcela funkční schéma. Poměr se však může lišit v závislosti na konkrétním plemeni drůbeže.
Bez ohledu na druh kuřete je minimální poměr, který je třeba dodržet, jeden samec a tři až čtyři samice. Při menším zastoupení se samec může chovat agresivně nejen vůči konkurentům, ale i vůči samicím.
Problémy výběru kohouta a inseminace
Každý chovatel kuřat se dříve nebo později dostane do situace, kdy kohout nedokáže oplodnit dostatečný počet samic nebo přestane být tohoto procesu vůbec schopen. Důvodů pro takový incident může být několik:
- Věk. Pták, který je příliš mladý nebo příliš starý, nemůže vykonávat svou „manželskou povinnost“ na správné úrovni nebo ji nemůže dělat vůbec.
- Nové prostředí. Novopečený kohout nesmí slepice šlapat, dokud si nezvykne na nové prostředí a kolektiv.
- Stres. Stres škodí nejen lidem, ale i ptákům. Nadměrný hluk, kolísání teplot, nedostatek potravy, nadměrné nebo nedostatečné osvětlení a mnoho dalších faktorů nezlepšují reprodukční funkci kohouta.
- Genetika. Kuřata mají případy hermafroditismu. Hermafroditní kohout nebude plnit své funkce.
Samec začíná oplodňovat slepice ve věku asi tří až čtyř měsíců. V případě, že je kohout příliš mladý, musí chovatel jednoduše počkat, až pták dosáhne reprodukčního věku. I sexuálně zralému kohoutovi však může někdy zabrat více času, než získá zkušenosti a sebevědomí v tomto jemném procesu.
Pro prostorný chlívek s mnoha slepicemi se doporučuje chovat dva nebo více samců: budou schopni z vlastní zkušenosti předvést, jak se chovat k samicím a vytvořit zdravou konkurenci.
Zaujmout vedoucí postavení v hejnu a najít pro kohouta společnou řeč se všemi jeho obyvateli může být problém. Když je výsledkem objevení se nového samce v kurníku agresivita samic, je lepší dát kohouta od hejna do samostatného kotce. V budoucnu se k němu postupně vysazuje kuře. Takové akce přispějí k projevu samce jako nového vůdce kurníku.
Řešením problémů souvisejících se stresem je opět čas. Pták potřebuje čas, aby si zvykl na změněné životní podmínky. Někdy je nutné vyloučit faktory, které ptáka znervózňují: stabilizovat teplotní režim, normalizovat denní světlo, změnit stravu atd.
Jak se páří kohout a slepice?
Na začátku páření chodí kohout kolem kuřete a tlapou škrábe na spuštěné křídlo. Často je za samci zaznamenáno zvláště velkorysé chování: sdílí potravu se samicí a obecně věnuje zvýšenou pozornost jedinci, který se mu líbí.
Období línání radikálně mění chování obou zástupců jemného procesu. Při sezónní změně opeření jsou slepice ponechány samy sobě, zatímco kohout bije a odhání příbuzné od jejich kořisti.
S koncem línání se vše vrací na své místo: kohout se opět stává okouzlujícím ve vztahu ke slepicím, které má rád.
Proces páření začíná tzv. dupáním – kohoutovým hledáním díry na hřbetě slepice pomocí drápovitých tlapek. Obecně je proces pohlavního styku kuřat poměrně tvrdý a nepříjemný pohled. Během kopulace je samec na samici a zobákem drží týlní opeření.
Pohlavní styk u domácích kuřat je poměrně krátkodobý, ale tento proces má záviděníhodnou pravidelnost. Někteří zdraví a mladí kohouti mohou během jednoho dne párovat se slepicemi až 20krát.
Taková vytrvalost není vždy dobrá. Čím častěji kohout kuřata šlape, tím méně semenné tekutiny má a je méně koncentrovaná. V důsledku toho se po takovém oplodnění objeví vejce, ze kterých se kuřata nevyvinou. Snížení počtu pohlavních aktů u kuřat chovatelem drůbeže naopak přispívá ke zvýšení procenta oplodněných vajíček a vzniku životaschopných potomků v budoucnu.
Jak probíhají hry na páření a proces páření u kuřat, můžete jasně vidět na tomto videu:
Hnojení vajíček
Zralé vajíčko vstupuje do vejcovodu, v jehož horní části probíhá proces oplodnění přímo pomocí akrozomální reakce: horní část spermie proniká speciálním tuberkulem na samičí gametu. Zároveň má oddělený ocas. Během oplodnění se do vajíčka dostane několik spermií najednou, ale pouze jedna se s ním spojí.
Dále je vajíčko postupně pokryto proteinem produkovaným speciálními žlázami umístěnými ve stěnách vejcovodu. Při pohybu vpřed se na budoucím vejci vytvoří tzv. skořápková blána a za ní hustá skořápka, což je sloučenina uhličitanu vápenatého. Tato látka je produkována již ve spodní části vejcovodu.
Jak poznat oplozená vajíčka?
Pokud chovatel drůbeže chová slepice za účelem líhnutí kuřat, je velmi důležité vědět, zda je výsledné vejce oplodněné či nikoliv. Nosnice přinášejí vejce v každém případě a bez ohledu na přítomnost kohouta, kuřata se však rozmnožují pouze pomocí samců. Mláďata se nelíhnou z neoplozených vajec – to proto, že v takových vejcích není žádné embryo.
Oplodněné vajíčko lze poznat podle přítomnosti malého množství krevních sraženin ve žloutku. K detekci krve je zapotřebí clearance. K identifikaci oplodněných vajíček mohou pomoci tři věci:
- přirozené jasné osvětlení;
- zdroj umělého světla;
- ovoskop – speciální zařízení pro okamžité stanovení.
Zájmové vejce musí být přemístěno na tmavé místo. Přiloží se tupým koncem ke světlu, načež se nakloní, aby bylo možné detailně prozkoumat vnitřní obsah. Největší potíže vznikají při odstraňování hnědých vajec, proto je pro kladení pod kuře lepší vybrat vzorky světlých odstínů, ideálně bílé. Není potřeba dlouhé zkoumání obsahu: díky intenzivnímu světlu nebude těžké určit embryo ani pro začínajícího chovatele drůbeže.
V oplodněném vajíčku je v malé oblasti v lumen pozorováno několik krevních cév. Pokud během pozorování nejsou nalezeny žádné krevní sraženiny a černé tečky, vajíčko není oplodněno a není vhodné pro inkubaci.
Existují také případy, kdy nelze určit přítomnost sraženiny a skvrn ve středu žloutku, ale zároveň můžeme jasně rozlišit krevní obrys podél okraje. To ukazuje na oplodněné vajíčko, ve kterém z toho či onoho důvodu embryo zemřelo. Takové vzorky také nepřinesou žádný užitek v chovu kuřat: žádný z nich se nevylíhne.
Zranění u kuřat po páření
Při pozorování vitální aktivity drůbeže si chovatel může všimnout, že kohouti mají „oblíbence“ – kuřata preferovaná pro páření, se kterými samci páří častěji než s ostatními. Častým stykem u takových kuřat se kohoutek stává vzácným, peří se láme a na jatečně upraveném těle se objevují lysé skvrny. Samice vypadají špinavě a ošuntěle. Kromě toho mohou kuřata v takové situaci zaznamenat oděrky a škrábance na hřbetě a bocích.
Důvodem tohoto jevu jsou příliš dlouhé drápy samce, proto je nutné přebytek neustále odstraňovat, jinak se bude situace opakovat se stejnou pravidelností, s jakou se kuřata páří.
O kuřata postižená milujícími kohouty je třeba se starat. Odřeniny se ošetřují jakýmkoli bezbolestným dezinfekčním roztokem, například známým peroxidem nebo chlorhexidinem. Kromě toho nebude zbytečné ošetřovat rány mastmi, které urychlují regenerační procesy:
- Višnevského mast;
- zinková pasta;
- mast “Healer” a další.
Dokud se odřeniny a škrábance na mršině zvířete nezahojí, je lepší kuře vysadit na místo pro kohouta nepřístupné. Pokud hodně kuřat trpělo, pak je lepší poslat kohouta na “odkaz”. To nejen poskytne čas na hojení ran, ale také umožní kohoutovi nahromadit dostatek semenné tekutiny pro budoucí úspěšné oplodnění.
Pravidelné přihnojování kuřat kohoutem je klíčem ke stále se zvyšujícímu počtu této drůbeže. Zodpovědný chovatel musí slepicím zajistit nejen dostatečný počet zdravých samců, ale také se postarat o zdraví a pohodu postižených nosnic.
