Stabilizátor elektrického napětí je spolehlivým řešením pro ochranu zařízení a zařízení před napěťovými rázy v elektrické síti. Jako každé zařízení má každý stabilizátor technické vlastnosti. A není jich málo. Pokusme se zjistit, co se skrývá za tímto nebo oním pojmem, a pochopit, na které body byste měli věnovat zvláštní pozornost.
Stabilizátory napětí se dělí na jednofázové a třífázové. Tento parametr udává, s jakou elektrickou sítí má stabilizátor pracovat a která zařízení k ní lze připojit.
Jednofázové stabilizátory se používají v jednofázové síti 220 V. Právě tato síť je zpravidla přítomna v jednotlivých pokojích a bytech ve městě. K takovým stabilizátorům lze připojit pouze jednofázové spotřebiče, což zahrnuje většinu domácích spotřebičů, počítačů, kancelářského vybavení atd.
Třífázové stabilizátory proto pracují v třífázové síti (380 V). Taková zařízení umožňují připojení třífázových i jednofázových spotřebičů.
Třífázová síť ve městě je zřídka dodávána jednotlivým spotřebitelům. V bytech jej lze nalézt pouze tehdy, pokud byla zajištěna instalace třífázových elektrických sporáků. Ale v soukromém rezidenčním sektoru jsou elektrické sítě se třemi fázemi zcela běžné. A v tomto případě jsou dvě možnosti: nainstalovat jeden třífázový stabilizátor nebo tři jednofázové (jeden pro každou fázi).
Sada tří stabilizátorů je levnější a provozně spolehlivější. Takže když je jedna z fází vypnutá, další dvě budou fungovat jako předtím a dům nebude zcela bez napětí. Musíme si však pamatovat, že jednofázové stabilizátory nejsou určeny pro práci s třífázovým zatížením. To znamená, že pokud máte v úmyslu připojit alespoň jedno zařízení s napájením 380 voltů, bude vyžadována instalace třífázového stabilizátoru.
Výkon stabilizátoru určuje přípustné zatížení. Malé jmenovité stabilizátory jsou tedy určeny pro připojení jednoho nebo více zařízení, výkonnější modely jsou připojeny na elektrický vstup do objektu a jsou schopny kompletně chránit celou vnitřní síť domu před napěťovými rázy.
Vybrat stabilizátor pro jedno zařízení nebývá složité. Pokud však potřebujete stabilizátor pro několik spotřebičů nebo pro celý dům, pak abyste pochopili, jak výkonný by měl být, musíte sečíst hodnoty spotřeby energie všech současně připojených elektrických spotřebičů.
Není těžké provést výpočet. První věc, kterou musíte udělat, je zjistit z technické dokumentace nebo internetu spotřebu energie konkrétního domácího spotřebiče. Tato hodnota se obvykle udává ve W (W), to znamená, že se jedná o činný výkon. Pro výpočty budete potřebovat celkový výkon zařízení, který se měří ve VA (Volt-Ampéry). Druhým krokem tedy bude výpočet celkového výkonu zařízení.
Zdánlivý výkon, VA = činný výkon, W / cosφ (účiník).
Pokud konstrukce zařízení nemá elektrický motor, pak se cosφ považuje za rovné 1, což znamená, že celkový výkon je roven činnému. Pokud zařízení obsahuje elektromotor (například pračka, lednička), pak cosφ je v rozmezí od 0,6 do 0,8. Přesnou hodnotu lze také nalézt v technické dokumentaci, a pokud takové informace chybí, lze cosφ považovat za rovný 0,7. Po výpočtu celkového výkonu každého zařízení zbývá jen sečíst všechny hodnoty. Výsledná hodnota je minimální hodnota výkonu stabilizátoru.
Uveďme si příklad výpočtu výkonu stabilizátoru napětí pro zařízení s elektromotorem, jehož jmenovitý výkon je 500 W. Nejprve vezměme v úvahu startovací proudy: 500×3=1500W. Za druhé spočítejme celkový výkon: 1500/0,7=2145 VA. Zjišťujeme, že takové zařízení bude vyžadovat stabilizátor s výkonem přes 2145 VA. Nejbližší stabilizátor napětí z hlediska jmenovité hodnoty je SUNTEK 3000VA.
Pokud je pro objekt potřeba stabilizátor, pak se spotřeba energie zařízení s elektromotory vypočítá podle stejného schématu a sečte se se jmenovitým výkonem jiného zařízení. Ve výsledku tak získáme výkon stabilizátoru, který se optimálně hodí pro daný objekt.
Vezměte prosím na vědomí, že pokud plánujete nainstalovat stabilizátor do celého vašeho domu (dacha), pak lze za limitní práh považovat hodnocení vstupního stroje. Určuje povolenou míru zatížení objektu. Například se vstupním jističem 32A bude limit výkonu 32Ax220V=7040VA. Nejbližší hodnocení stabilizátoru napětí je SUNTEK 8500VA a nemá smysl brát mnohem víc.
Tento parametr určuje napěťové limity v síti, ve kterých stabilizátor plně funguje a poskytuje „kvalitní“ elektřinu připojenému zařízení. Když napětí překročí rozsah, stabilizátor odpojí spotřebitele od sítě, čímž je ochrání před kriticky nízkým nebo kriticky vysokým napětím. Po normalizaci síťových parametrů se automaticky obnoví napájení připojených zařízení.
Jaký rozsah vstupního napětí by měl stabilizátor mít, závisí zcela na stavu sítě v konkrétním zařízení. Ve velkých městech se napětí zřídka odchyluje od nominální hodnoty o více než 20 %, ale v menších městech a na venkově může být amplituda přepětí mnohem širší, zejména na spodní hranici rozsahu. Proto je obtížné určit univerzální hodnoty tohoto parametru. Pro každou konkrétní místnost bude ideální stabilizátor, jehož rozsah zcela pokryje možné výkyvy v napájecí síti.
Skutečné napětí v síti zjistíte pomocí běžného domácího multimetru (testeru). Proces měření je poměrně jednoduchý a obvykle nezpůsobuje potíže ani lidem, kteří mají k elektrikářům daleko. Je lepší provádět měření několikrát: ráno, odpoledne a večer, v různé dny v týdnu. Tímto způsobem můžete posoudit stav sítě v plném rozsahu.
Stabilizátory napětí SUNTEK jak reléového, tak elektromechanického typu mají rozsah vstupního napětí 120-285 Voltů, což je ve většině případů optimální. Jsou ale regiony, kde ani tak široký záběr nestačí. Pro sítě s výraznými poklesy napětí vyrábí SUNTEK specializovanou řadu stabilizátorů pro nízké napětí, nazývané LV. Rozsah vstupního napětí stabilizátorů SUNTEK LV je 90-285 Voltů.
Stabilizátor napětí je určen k vyrovnání síťového napětí na jmenovitou hodnotu a je logické předpokládat, že výstup stabilizátoru by měl být přesně 220 V (pro jednofázovou síť). Je ale nemožné neustále udržovat přesnou hodnotu. V závislosti na kolísání napětí v síti se výstupní napětí stabilizátoru mírně odchyluje, a to buď nahoru nebo dolů. Velikost této odchylky, vyjádřená v procentech, je přesnost stabilizace.
Dnes jsou na trhu různé typy stabilizátorů, které se liší principem činnosti, což vysvětluje rozdílnou přesnost stabilizace. Například u reléových stabilizátorů je odchylka výstupního napětí od jmenovité hodnoty cca ±8 %, u tyristorových a elektromechanických stabilizátorů již ±3 %.
Přesnost je samozřejmě dobrá, ale snaha o vysoký výkon není vždy opodstatněná. Většina domácích elektrospotřebičů je vyráběna výrobci s přihlédnutím k možným odchylkám napětí v síti do 10%. Při takových hodnotách napětí zařízení fungují normálně a neztrácejí své spotřebitelské vlastnosti. Na přesnost stabilizace jsou citlivá pouze některá zařízení, která používáme v běžném životě (klimatizace, video, audio zařízení).
Doba regulace neboli rychlost stabilizace je ukazatelem udávajícím, jak rychle dokáže stabilizátor reagovat na změny napětí v síti a poskytnout výstupní napětí blízké jmenovitému. Moderní stabilizátory analyzují stav sítě a upravují napětí téměř okamžitě, takže tento parametr je indikován v milisekundách.
Různé typy stabilizátorů se vyznačují různou dobou regulace. V porovnání s elektromechanickými stabilizátory jsou reléové a tyristorové stabilizátory rychlejší. Proto jsou pro síť, kde často dochází k náhlým rázům napětí, vhodnější stabilizátory těchto typů. Budou schopni spolehlivěji ochránit elektrospotřebiče.
Při výběru stabilizátoru pro letní dům (venkovský dům) byste měli věnovat pozornost takovým doplňkovým funkcím, jako je mrazuvzdornost a ochrana před bleskem. Schopnost reléových stabilizátorů SUNTEK pracovat v mínusových teplotách (od -30C) umožňuje jejich umístění v užitkových nevytápěných místnostech a celoroční používání. Ochrana před bleskem pomůže ochránit jak samotný stabilizátor, tak připojená zařízení před negativními důsledky bleskového přepětí.
Jak již bylo zmíněno výše, stabilizátory s nízkým výkonem se používají k obsluze jednoho nebo více zařízení, která jsou zvláště citlivá na kvalitu napájení. Pro snadné připojení jsou takové modely stabilizátorů vybaveny vestavěnými zásuvkami a mají kabel se zástrčkou pro připojení k síti. Výkonnější stabilizátory se připojují pomocí svorkovnice. Tuto možnost připojení lze provést nezávisle, ale pokud nemáte alespoň základní znalosti o elektroinstalaci, pak je lepší pozvat k instalaci stabilizátoru profesionálního elektrikáře.
Tyto parametry by samozřejmě neměly hrát rozhodující roli při výběru stabilizátoru, ale musíte pochopit, že výkonné modely jsou poměrně velké a budete muset přidělit prostor pro jejich instalaci. Jednou z výhod stabilizátorů SUNTEK je jejich univerzální pouzdro, to znamená, že zařízení lze umístit vodorovně (na podlahu nebo polici), nebo jej lze namontovat svisle na stěnu. Při umístění v malých místnostech je výhodnější vertikální instalace, která umožňuje efektivnější využití prostoru, ale v tomto případě je třeba věnovat zvláštní pozornost hmotnosti stabilizátoru a zajistit jeho bezpečné upevnění.
Výběr stabilizátorů napětí pro mnohé běžné uživatele vyvolává spoustu otázek, které v podstatě řeší již přímo při nákupu v obchodě od samotného prodavače. Manažer má přitom vždy svůj vlastní zájem na prodeji právě toho produktu, který je výhodný především pro něj, a ne pro vás.
Po přečtení tipů v tomto článku již budete 100% vědět, jaký stabilizátor potřebujete a proč. Výlet do obchodu bude spočívat pouze v zjištění přítomnosti takového stabilizátoru v jejich sortimentu a jeho ceně.
První věc, kterou musíte rozhodnout, je, co ze stabilizátoru připojíte – všechny elektrospotřebiče v domě nebo nějaké konkrétní zařízení (TV, lednička, počítač).
Ve druhém případě potřebujete stabilizátor lokálního typu. Jeho výkon nepřesahuje 1-2 kW, napětí je 220V. Připojuje se pomocí kabelu se zástrčkou do běžné zásuvky a na svém panelu má další zásuvkové konektory pro napájení stejného chráněného zařízení.
K jeho instalaci a připojení nepotřebujete volat elektrikáře a mít žádné technické znalosti.
Další skupina stabilizátorů je již určena pro napájení celého bytu či domu. Jejich výkon začíná od 5 kW a výše.
Pro běžný byt jsou stále vhodné vzorky s výkonem 5-9 kW, ale pro dům již musíte brát od 9 kW.
Tyto stabilizátory jsou koncová spojovací zařízení. Jsou instalovány v blízkosti elektrického panelu bezprostředně za měřičem. Připojení (vstup a výstup) se provádí měděným kabelem přes speciální svorky. Pokud nemáte potřebné dovednosti a znalosti, pak již musíte zapojit profesionální elektrikáře k jejich instalaci.
Při výběru vždy věnujte pozornost tomu, jaké hodnoty výrobce udává výkon – ve voltampérech (VA) nebo ve wattech (W). Při převodu Wa na W může být povolený výkon pro připojení nižší v závislosti na faktoru cos f.
Toto je účiník, který se bere v úvahu u zařízení, jako jsou motory, DRL lampy, kompresory atd. Většinou se jeho hodnota pohybuje od 0,7 do 0,8.
Zátěž se tedy ne vždy pohybuje v oblasti 5kW, klidně ji můžete připojit ke stabilizátoru s tagem 5kva. Jen kvůli cos f se již mění o 20-30%
Dalším důležitým bodem volby je typ stabilizátoru v závislosti na principu vyrovnání napětí. Velmi podrobně jaké typy stabilizátorů jsou, všechny pro a proti, video srovnávající jejich práci, najdete v článku Typy stabilizátorů napětí.
Nejběžnější modely jsou v současné době relé a tyristor (nebo triak). Relé – kvůli jejich nízké ceně, tyristorové – kvůli kvalitě vyrovnání napětí a nízké hlučnosti při provozu.
Servopohony jsou méně běžné, většinou čínské modely. Jejich životnost ponechává mnoho přání – až 5 let.
Invertor se kvůli vysokým nákladům zřídka vyskytuje v širokém sortimentu, i když mají nejlepší vlastnosti mezi všemi ostatními modely. Jejich další nevýhodou je, že jsou určeny hlavně pro malé zatížení.
Při výběru triaků dbejte na počet kroků ovládání. Čím více jich je, tím plynuleji dochází k vyrovnání napětí.
Většina má 12 kroků – není vhodné dělat méně, protože blikání žárovek bude při přepínání velmi patrné.
A čím menší kroky, tím větší chyba ve výstupu. U stabilizátorů s 9 úrovněmi vyrovnání dosahuje chyba 15 voltů.
- 9 kroků – chyba 15V
Dražší modely mají 16 a 32 kroků. Většinou nejsou skladem, pouze na objednávku. Jsou však vhodnější pro ochranu drahých elektronických zařízení.
Zde je tabulka některých oblíbených značek stabilizátorů běžně dostupných v našich obchodech a jejich ceny:
Podívejte se na aktuální ceny dnes a zde si vyberte model, který potřebujete.
Níže naleznete video recenzi pro každou ze značek uvedených v tabulce:
Při výběru stabilizátoru napětí zvažte, kolik fází je přivedeno do vaší místnosti. V 90% bytů je napětí 220V a podle toho je třeba zvolit jednofázový stabilizátor. V soukromých domech a chatách se často nacházejí 3 fáze – 380 voltů. Zde se vyplatí volit mezi třemi jednofázovými, namísto jednoho třífázového.
Tato velikost sice dokáže zabrat 2x více místa, ale v dalším provozu se vám to vyplatí dvojnásob.
Výhody tří jednofázových:
- pokud se porouchá jeden stabilizátor, nemusíte vozit 3 kusy na opravu najednou
Pokud ale převažuje třífázová zátěž (motory, čerpadla, kompresor), tak je potřeba vzít jeden stabilizátor 380V.
Při výběru stabilizátoru se neobejde bez skutečných měření a výpočtů napětí a výkonu.
Stres
Změřte úroveň vstupního napětí pomocí multimetru. Nestačí vědět, zda se zvyšuje nebo snižuje, je nutné jasně pochopit, v jakých mezích „kráčí“. Většina stabilizátorů odvádí dobrou práci při nastavování úrovně od 160 do 255 voltů.
Ale pokud máte méně nebo více, pak se již musíte poohlédnout pouze po invertorových modelech. Poskytují stabilizaci v nejširším rozsahu od 90 do 310V. Zbytek to dělá špatně.
Nenechte se zmást prodejcem, když mluví o limitu nebo maximálním rozsahu vstupního napětí od 110V do 290V! To je napětí, při kterém bude stabilizátor alespoň nějak stále fungovat a nebude odpojen od působení ochran.
Nejprve se podívejte na parametr – pracovní rozsah vstupního napětí.
Je to on, kdo ukazuje napětí, při kterém bude zařízení na výstupu stabilně vydávat 220 voltů.
Výpočet výkonu
Rozhodněte o moci. Chcete-li to provést, nejprve se podívejte, kolik ampérů máte úvodní stroj. Podle něj můžete zjistit, jaký maximální výkon můžete odebírat z obecné sítě.
To znamená, že zátěž větší než 9 kW prostě kvůli omezení úvodního jističe připojit nemůžete.
Kromě stroje nebude zbytečné kontrolovat průřez přívodního kabelu. Protože při překročení zátěže se stroj nevypne okamžitě, ale s časovým zpožděním, někdy i několika desítek sekund. Ale tenký kabel se začne okamžitě zahřívat od okamžiku přetížení. Jaký maximální výkon lze připojit k vaší elektroinstalaci, můžete zkontrolovat podle následující tabulky:
Nyní počítáme sběrače proudu, které ZÁROVEŇ lze zapojit do zásuvek.
Všechny elektrické přijímače, které mají ve své konstrukci motory (lednička, pračka atd.), Mají takovou charakteristiku jako spouštěcí proud. Je několikanásobně vyšší než nominální hodnota. Jejich jmenovitou sílu je tedy nutné vynásobit minimálně 3!
V důsledku toho získáte určité množství, například 4 kW. Vaše vstupní napětí je 170 voltů. Tyto 170V vstupy musí být vyděleny požadovanými 220V.
Dále vynásobte tento koeficient výkonem stabilizátoru, který jste zvolili, abyste ověřili, zda „utáhne“ váš náklad nebo ne. Ať je to stabilizátor pro dům v 9kva.
Nezapomeňte, že musíte vše přeložit do kw. Vezmeme průměrný účiník cosf=0,8 (pokud nemáte zatížení motoru a jalový výkon, pak cosf=1!).
To znamená, že při vašem sníženém napětí 170V bude stabilizátor odebírat výkon 5,5 kW. A současně nemáte zapnuto více než 4 kW. Došli jsme k závěru, že tento model vám bude vyhovovat.
Není možné zvolit stabilizátor, který se nazývá „zády k sobě“. Právě jeho přetížení je nejčastější příčinou poruch. Ujistěte se, že máte marži minimálně 20-30%!
Abychom shrnuli výše uvedené, zde je to, na co se musíte zaměřit při výběru stabilizátoru pro váš domov:
