Pokud někdo ví, prosím o doplnění seznamu rostlin, stromů a keřů, které nelze pěstovat vedle jehličnanů. Pokud vím, ne všechno se dobře zakořenuje a roste vedle takových rozmarných krásek. Především je to kvůli chorobám rostlin, kdy spory některých chorob začínají svůj cyklus na jehličnanech a poté infikují vše ostatní. Za druhé, toto je vývoj samotného kořene. V jehličnanech je mohutný a pro kořeny jiných rostlin někdy prostě není místo. Je také velmi důležité, aby všechny jehličnany okyselily půdu. A jak víte, některé květiny prostě nemohou tolerovat vysokou kyselost a zemřou. Moje první smutná zkušenost, když jsem se naučila, co nelze zasadit vedle sebe, je hruška a jalovec. Na jalovci se dobře vyvíjejí spóry rzi, které pak vítr roznáší po celé ploše. Z toho moje hrušky neustále trpěly rzí, kdy se listy pokrývaly oranžovými skvrnami. Musel jsem si vybrat: buď hruška, nebo jalovec. Hruška byla ponechána růst. Další smutnou čtvrtí byla jedle na konci záhonu. Květiny tam rostly velmi špatně, malé, nenápadné a prostě křehké. Květná zahrada se musela přestěhovat. Jaké další sousedství je neslučitelné?
Jehličnany se nepěstují s rajčaty a okurkami, stejně jako brambory, protože nesnášejí hnůj. Je také nemožné vysadit jehličnaté stromy pod listnáče, protože listí přes zimu opadává a hnije, jehličnany mohou onemocnět a ztratit svůj prodejný vzhled a pokrýt se rzí.
Mezi keři vedle jehličnanů běžně rostou šeříky, zlatice a kapradiny. Obecně je ale potřeba zvážit, které jehličnany s rostlinami zkombinujete. Jalovec si s ovocnými stromy vůbec nerozumí. Všechny jehličnany jsou velcí egoisté – vedle nich jsou velké stromy, až na ten dub dobře roste. Ale vedle jalovce můžete zasadit vřes, rododendron a azalku. Květiny – cibulnaté (tulipány, hyacinty, narcisy). A nejsnáze kombinovatelný strom je jalovec a túje. Vedle smrku může normálně růst jeřáb a dub. Ale žádné peckoviny (třešně, meruňky) nebo jádroviny (jabloně, hrušně, kdoule) nesnesou kyselou půdu. Ve skutečnosti se jehličnaté a listnaté stromy vůbec nekombinují.
Neměli jste opouštět jalovec kvůli rzi. Stačilo na něm a na hrušce odstranit poškozené větve, spálit je a keře a stromy několikrát postříkat 3% roztokem síranu železitého nebo směsí Bordeaux. Je samozřejmě lepší ošetřit všechny stromy a keře na zahradě, protože spory rzi mohou zůstat a pak se zase vrátit. Samotný jalovec rzí nijak zvlášť netrpí, sotva by na ni umřel, je spíše mezičlánkem, na kterém se rád usadí. Obecně platí, že hlavním pravidlem při sázení jehličnanů je nevysazovat je blízko rostlin s mělkým kořenovým systémem, protože ten mají stejný a tím, jak rostou, potlačí všechny ostatní rostliny. Je nutné je buď oddělit přepážkami v zemi, nebo je zasadit dále od sebe.
Pod jehličnany, zvláště vysokými, může růst jen málo. Nejen proto, že padající půda okyseluje půdu, ale také kvůli hustému stínu. Pokud nechcete, aby jehličí silně okyselovalo půdu, můžete je sesbírat a použít jako mulč nebo spálit na popel a nakrmit zeleninou na zahradě, keři a stromy. Jiné jehličnany rostou dobře vedle jehličnanů – možná má smysl vytvořit záhon s jehličnatými stromy a keři různých výšek?
To je dobrý nápad. V pozadí můžete vysadit vysoké borovice, túje, smrky, jedle, modříny a pak je obklopit keři, jako je jalovec nebo nízké horské borovice a smrky, a pod nimi vysadit plazivé formy jehličnatých keřů. Navíc nyní existuje obrovské množství různých odrůd stromů – od sloupcových po plačící a keře ve velikosti, tvaru, barvě jehel – od plazivých po kulovité, od smaragdových po zlaté, od středních po zcela trpasličí na 15-20 cm. A takové výsadby budou vypadat skvěle i bez květin, díky barevným šiškám na stromech a keřích.
Roste mi krásná Thuja occidentalis Golden Globe. Není vysoká – za celý život vyroste asi 1 metr, za rok naroste o 7-8 cm. Tvar je téměř dokonale kulovitý i bez řezu a lze jej vysadit k jakýmkoli květinám či stromům – neutlačí je kořeny ani stínem a stejně dobře snáší stín i slunce. A nikdy nebyly problémy s péčí – jen jsem to zasadil do směsi rašeliny a písku do jámy s drenáží. Nedělal jsem ani žádné tvarování – jen občas odstraním nevzhledné suché větve. Mrazuvzdorný, neonemocní, pouze první dvě zimy jsem sazenice přikryl pytlovinou a fólií a navrch posypal sníh. Ale myslím, že by stejně snadno přezimoval, v přírodě snese teploty do -30 i více. Takové dekorativní malé jehličnany lze vysadit kdekoli na zahradě.
Citace Tikova Larisa napsal: Pokud někdo ví, prosím o doplnění seznamu rostlin, stromů a keřů, které nelze pěstovat vedle jehličnanů. Pokud vím, ne všechno se dobře zakořenuje a roste vedle takových rozmarných krásek. Především je to kvůli chorobám rostlin, kdy spory některých chorob začínají svůj cyklus na jehličnanech a poté infikují vše ostatní. Na jalovci se dobře vyvíjejí spóry rzi, které pak vítr roznáší po celé ploše. Z toho moje hrušky neustále trpěly rzí, kdy se listy pokrývaly oranžovými skvrnami. Musel jsem si vybrat: buď hruška, nebo jalovec. Hruška byla ponechána růst.
Nejen jalovce a ovocné stromy nelze vysadit poblíž. Rezavé houby, příbuzné strupovitosti, mohou infikovat i jiné jehličnany, z jejich jehličí či šišek se pak stěhují na listnáče, rozmnožují se na nich, přezimují v opadaném listí, brzy na jaře se stěhují na jehličnaté stromy či keře, které rostou v okolí a při koncem jara zase infikovat listnáče. Proto je velmi nežádoucí vysazovat vedle rybízu stromové a keřové formy borovice vedle osiky nebo mongolského dubu, smrk s třešní ptačí, modřín s břízou nebo kozí vrbou, borovici vejmutovku nebo borovici sibiřskou. Vzdálenost mezi těmito rostlinami by měla být alespoň 300 m, aby se spory hub z jedné rostliny nedostaly k druhé.
