SROVNÁVACÍ CHARAKTERISTIKY LÉČEBNÝCH SCHÉMŮ PRO POPORODNÍ ENDOMETRITIDU KRÁV
Text práce je umístěn bez obrázků a vzorců.
Plná verze práce je k dispozici v záložce „Job Files“ ve formátu PDF
Endometritida je jednou z nejčastějších poporodních komplikací u krav. Poporodní endometritida často vede k neplodnosti, která způsobuje hospodářské škody na farmách. Spočívá v nedostatku telat, mléka a masa a také v nákladech na krmení, udržování, péči o zvířata, která ztratila svou produktivitu, a také na jejich léčbu.
Rozvíjející se po otelení akutní poporodní, často purulentně-katarální, endometritida, při přechodu do chronické formy, způsobuje vážné poruchy reprodukční funkce zvířat. Proto je nutné správně a v co nejkratším čase zvolit racionální léčbu. Hlavními predisponujícími faktory pro výskyt poporodní endometritidy jsou: trauma dělohy během otelení, opožděné odloučení placenty, potrat a fetotomie.
Poporodní endometritida u krav se projevuje těmito klinickými příznaky: výtok z dělohy zakaleného hlenu s vločkami nebo hlenovitým exsudátem, otok poševní sliznice, při rektálním vyšetření se kráva prohne hřbetem a z výpotku se uvolní velké množství exsudátu. vagína [1-4].
Materiály a výzkumné metody. Studie byla provedena v říjnu 2019 ve vesnici Nikolaevka, okres Ufa, na farmě společnosti Agrofirm Nikolaevskaya LLC.
Pro stanovení účinnosti léčby krav s poporodní endometritidou bylo vybráno 6 zvířat, ze kterých byly vytvořeny 2 skupiny po 3 kravách podle principu analogových párů: podobný klinický obraz, věk, hmotnost a podmínky zadržení. Všechna zvířata byla černobílá plemena ve věku od 3 do 6 let o hmotnosti od 350 do 450 kg.
Byly formulovány dva léčebné režimy a podávány těmto dvěma skupinám.
Klinická diagnóza byla stanovena na základě identifikace specifických klinických příznaků, jako jsou: výtok exsudátu ze zevního genitálu, poševní sliznice je oteklá a při palpaci dělohy se kráva vyklenuje hřbetem.
Výsledky studie.
První skupina krav s poporodní endometritidou byla léčena podle schématu č. 1, a to:
– „Jodopen“ – dvakrát s intervalem 24-48 hodin intrauterinně, jeden čípek;
– „Uteroton“ – třikrát s intervalem 24 hodin intramuskulárně v dávce 10,0 ml;
– „Tetravit“ – jednou intramuskulárně v dávce 6,0 ml.
Druhá skupina zvířat byla ošetřena podle schématu č. 2:
– „Sepranol“ – 2 intrauterinní čípky dvakrát s intervalem 24 hodin;
– „Uteroton“ – třikrát s intervalem 24 hodin intramuskulárně v dávce 10,0 ml;
– „Tetravit“ – jednou intramuskulárně v dávce 6,0 ml.
Spolu s hlavní léčbou pro dvě skupiny zvířat:
– prováděl každodenní cvičení;
– dodržovat zoohygienická pravidla pro chov a krmení zvířat.
Během období léčby byla vybraná zvířata denně klinicky vyšetřována. Kritériem účinnosti terapie byla doba trvání manifestace klinických příznaků. Jedním z hlavních ukazatelů klinického zotavení bylo snížení uvolňování exsudátu z vnějších genitálií krávy, absence bolestivé reakce na masáž dělohy, dobrý celkový stav těla a přítomnost chuti k jídlu.
V první a druhé skupině byla tělesná teplota po celou dobu léčby v normálních mezích.
U první skupiny krav došlo k poklesu výtoku exsudátu ze zevního genitálu, po 5 dnech léčby výtok ustal. Celkový stav těla se zlepšil 3. den, zvíře vyvinulo dobrou chuť k jídlu. Úplné uzdravení nastalo 5. den léčby.
U druhé skupiny krav se uvolňování exsudátu ze zevního genitálu zastavilo až 6. den. Celkový stav se začal zlepšovat
5. den a objevila se dobrá chuť k jídlu. K úplnému uzdravení došlo 7. den léčby.
Závěr. Ze dvou zvolených léčebných režimů se první ukázal jako nejúčinnější. Délka léčby při použití léku „Iodopen“ a masáži dělohy přes konečník byla 5 dní a při použití „Sepranolu“ a bez masáže 7 dní. Důležitým faktorem je také doba prodeje produktů živočišného původu, takže při zavedení „Iodopen“ se maso uvolňuje bez omezení a mléko se uvolňuje 24 hodin po posledním podání léku. Při použití Sepranolu může být maso a mléko uvolněno do prodeje po 48 hodinách od posledního podání léku. „Uteroton“ a „Tetravit“ tyto indikátory neovlivňují.
1. Bagmanov, M.A. Workshop z porodnictví a gynekologie [Text]: učebnice / M.A. Bagmanov, N.Yu. Terentyeva. – Uljanovsk, 2011. – 308 s.
2. Gončarov, V.P. Prevence a léčba gynekologických onemocnění u krav [Text]: učebnice / V.P. Gončarov, V.A. Karpov. – Petrohrad: Giord, 2011. – 190 s.
3. Skovorodin, E.N. Příručka o reprodukci skotu [Text] / E.N. Skovorodin E.N., N.V. Grebenkova. – Ufa: Ministerstvo zemědělství Ruské federace, Federální státní vzdělávací instituce vyššího odborného vzdělávání „Bashkirský stát. Agrární univerzita“, 2006. – 87 s.
4. Studentsov, A.P. Veterinární porodnictví a gynekologie [Text]: učebnice / V.S. Shipilov, L.G. Subbotina. – Moskva: Agropromizdat, 2007. – 512 s.
