V mnoha regionech naší země se skleníky nebo skleníky staly nejen luxusem, ale naléhavou nutností, protože bez nich není možné pěstovat dobré sazenice, stejně jako sklizeň některých zeleninových a zelených plodin. Pak se ale objeví další problém. S nástupem jara stoupá teplota vzduchu, přibývá slunečných dnů a prodlužuje se délka denního světla. Je potřeba chránit rostliny před jasným slunečním zářením a přehřátím. Existuje několik způsobů, jak tento problém vyřešit.
Za slunečných dnů je důležité chránit rostliny ve skleníku před přehřátím
Metoda 1. Živý plot venku
Mimo skleník zasaďte živý plot, který bude filtrovat množství slunečního záření. V tomto případě je vhodné nesázet velké stromy – postačí zábrana z nízkých okrasných keřů vysazených v určité vzdálenosti od skleníku (kvůli větrání).
Živý plot z okrasných keřů bude filtrovat množství slunečního záření dopadajícího na skleník
Metoda 2. Obrazovka popínavých rostlin uvnitř
Vytvořte stín uvnitř skleníku výsadbou nenáročné liány s velkými listy. Je třeba vzít v úvahu, že kvůli vysoké vlhkosti se ve zastíněných prostorách skleníků může objevit škodlivý hmyz, houby a plísně. A pokud do skleníku zasadíte rostliny, které shazují listy, budete ho muset pravidelně důkladně čistit.
Rychle rostoucí réva pomůže vytvořit stín uvnitř skleníku
Metoda 3. Speciální barvy
Další možností ochrany před přebytečným teplem jsou speciální vodou ředitelné barvy, které se nanášejí na povrch skleníku. Dříve se pro tyto účely používalo obyčejné vápno zředěné vodou (stříkalo se na střechu skleníku). Ta se však dala snadno smýt dešťovou vodou. Pokud se vápno ředilo vodou s přídavkem mléka, povlak se stal stabilnější (nesmyl ho déšť a nedrolil se po celou sezónu).
Spásou pro rostliny může být vápno nebo speciální vodou ředitelná barva nanesená na povrch skleníku.
Nové technologie nabízejí použití speciálních barev, které je možné nanášet na střechu a boční plochy skleníku pomocí stříkací pistole. Tato technologie není všelékem, ale dokáže výrazně snížit množství tepla vstupujícího do skleníku. Před natíráním povrchu průsvitného materiálu (například polykarbonátu) je však vhodné připomenout, že trvanlivost nátěru je v tomto případě spíše nevýhodou než výhodou, protože po týdnu až dvou tepelných přechodech nedostatek světla se opět stane problémem.
Metoda 4. Reflexní závěs
Spolehlivým a praktickým způsobem zastínění skleníku je zakrytí ploch. Taková ochrana je instalována na vrcholu skleníku nebo na jeho stěnách na slunné straně. K tomuto účelu se používají rolkové výrobky, které jsou dostatečně odolné proti vlhkosti, větru a ultrafialovému záření. Jedná se např. o agrofibre, polypropylenové tkaniny, reflexní fólie (fólie však mají jednu podstatnou nevýhodu – velmi obtížně se odstraňují z povrchů).
Pro tyto účely se používají i navíjecí žaluzie (dřevěné lamely nebo rohože) a sluneční clony, na jejichž rámu je natažena stínící síťka (obr. 1).
Obrázek 1. Svinovací žaluzie se stínící sítí na rámu
Reflexní síťovina je nyní populárnější a dokáže blokovat až 75 % tepla. Fóliové nitě mohou být vetkány do stínící sítě, což má také za následek odraz světla až 50 % slunečních paprsků.
Použití takových mřížek však vyžaduje dodržení určitých podmínek. Mezi pletivem a povrchem skleníku musí být vzduchová mezera. Pletivo lze instalovat uvnitř i vně skleníku. Připevňují jej k rámu skleníku. Plátna lze sešít nebo instalací speciálních klipů natáhnout kabelem nebo nylonovou šňůrou k rámu skleníku (obr. 2).
Obrázek 2. Stínící sítě lze instalovat jak venku, tak uvnitř skleníku.
V případě potřeby lze síťku snadno odstranit. Světelná propustnost síťky závisí na frekvenci a velikosti buněk. V závislosti na klimatických podmínkách se volí materiál se stupněm zastínění 15 až 85 %, častěji se však používají pletiva s koeficientem 40-50 %.
Poměrně oblíbené je provedení, kdy je materiál navíjen na vodorovnou příčku podél stěny skleníku (obr. 3).
Obrázek 3. Síť na této konstrukci lze v případě potřeby snadno navinout
Záhony ve skleníku je také možné lokálně zastínit pomocí pletiva připevněného k rámu. Kromě těchto materiálů existují energeticky úsporné fólie, které téměř neabsorbují světlo, ale výrazně zabraňují pronikání infračerveného záření, kterým je ve skutečnosti teplo. A přestože takové fólie nejsou vůbec levné, jakmile jednou utratíte, nemusíte myslet na ochranu svého skleníku na mnoho let. Mimochodem, takový film funguje v obou směrech: v zimě šetří teplo uvnitř a v létě ho nepustí ven.
Text a kresby: Viktor Strashnov,
architekt, člen korespondent Mezinárodní akademie
ekologie a bezpečnost života
