Průzkumy ukazují, že Rusové kvalitě výrobků příliš nedůvěřují. A když je možnost si to ověřit, aktivně toho využívají. Přístroje Nitrametr se staly jedním z oblíbených koníčků poslední doby. Jedná se o malou krabičku podobnou TV dálkovému ovladači s elektronickým displejem a špendlíkem na konci. Vložíte jehlovou elektrodu do rajčete, melounu, melounu, jablka, okurky a na displeji se zobrazí, zda jsou dusičnany v mezích normy, nad ní nebo dokonce pod normou.
Zdálo by se: cenné informace! Ale vyvstávají některé otázky. Například v různých částech nejen statného melounu, ale dokonce i průměrného rajčete, udává měřič dusičnanů různé hodnoty. Stačí nakrájet rajče, část sníst a část vyhodit. Proč se to děje a jak moc můžete domácím testerům dusičnanů věřit? Vyplatí se je kupovat těm, kteří si je ještě nepořídili? Pro informaci: cena zařízení začíná v průměru od 4 do 5 tisíc rublů a může dosáhnout několika desítek tisíc.
Abychom zjistili všechny podrobnosti a nejspolehlivější údaje o odečtech domácích měřičů dusičnanů, kontaktovali jsme kandidáta chemických věd, docenta Fakulty chemie Moskevské státní univerzity, od autora populárního kanálu „Potions Advance“ Ivana Sorokina.
V ČEM JE HÁČEK
– Ivane, je pravda, že většina dusičnanů určuje koncentraci dusičnanů na základě elektrické vodivosti produktu (tedy schopnosti vést elektrický proud)?
– Pokud mluvíme o levných zařízeních, která jsou na trhu široce zastoupena, pak všechny fungují přesně podle tohoto principu. Další věcí je, že gadgety se mohou lišit v detekčním limitu a principech kalibrace.
– Jak víte, elektrickou vodivost ovlivňují všechny minerály, soli, cukry, nečistoty atd. obsažené v produktu. Jsou tato zařízení schopna identifikovat účinek dusičnanů na základě obecné úrovně elektrické vodivosti a určit, kolik je ve výrobku?
– Cukry nemají prakticky žádný vliv na elektrickou vodivost roztoku. Také pevné, nerozpuštěné nečistoty neovlivní elektrickou vodivost. Předpokládá se, že po kalibraci pro různé druhy ovoce a zeleniny, s přihlédnutím k jejich „normální“ vodivosti, je možné odstranit všechna nepotřebná data a zvýraznit část vodivosti, za kterou jsou zodpovědné dusičnany.
Háček je však v tom, že tato standardizace nezohledňuje zralost plodů, složení půdy, způsob růstu, oblast ani velikost. Všechny tyto podmínky ovlivní složení roztoku a jeho koncentraci.
OBSAH DUSIČANŮ JE STEJNÝ, ALE INDIKACE ZAŘÍZENÍ JSOU JINÉ
– Můžete vysvětlit, jak dusičnany určují koncentraci dusičnanů na základě úrovně elektrické vodivosti – nějaký vzorec, koeficient, něco jiného?
– Může zde být vzorec, nebo může existovat tzv. kalibrační křivka. Obecně lze říci, že zjevná korelace mezi vodivostí a koncentrací látek funguje mnohem lépe při relativně nízkých koncentracích.
– Představme si dva melouny, které mají stejnou koncentraci dusičnanů, ale různé koncentrace některých kovů, minerálů atd. V souladu s tím bude jejich elektrická vodivost různá. Budou se hodnoty koncentrace dusičnanů u těchto melounů lišit?
– Pokud se pro hodnocení použije měřič dusičnanů, mohou se tyto koncentrace lišit a s největší pravděpodobností se budou lišit. Navíc se mohou lišit, pokud zařízení zapíchnete do různých částí stejného melounu (abychom byli spravedliví, takové věci jsou předepsány v návodu, ale všechny rozdíly v rámci jedné zeleniny nebo ovoce nelze zohlednit).
ROZVOD NEBO MYL?
– A přesto, co přesně nám ukazují měřiče dusičnanů? Nějaká čistě náhodná veličina nebo to nějak souvisí s realitou?
– No, je nepravděpodobné, že by někdo dal na trh generátor náhodných čísel pod maskou zařízení, které něco měří. Ano, celková koncentrace elektrolytů v zelenině a ovoci může něco naznačovat. Jsou tyto informace užitečné bez dalších analýz a dat? Nemysli.
– Ukazuje se, že významná část měřičů dusičnanů jsou přímo podvody? Někdo je však vypouští. Opravdu se mýlí nebo.
– Jsem daleko od toho, abych někoho obviňoval a připisoval motivaci. Mohu jen říci, že tato zařízení jsou na trhu již poměrně dlouho a od té doby žádná revoluce v našich představách o elektrické vodivosti nenastala.
TESTOVACÍ PROUŽKY: SPOLEHLIVEJŠÍ, ALE NE TAK POHODLNĚ
– Díval jsem se na nabídky dusičnanů na trhu. Ceny se pohybují od 4000 40000 do XNUMX XNUMX rublů. kus. Jak se v zásadě liší drahé měřiče dusičnanů od levných? Možná nějaký jiný princip fungování a analýzy materiálu produktu?
– Abych byl upřímný, za 40 tisíc jsem nic neviděl. Obvykle to, co je dražší než deset tisíc, zahrnuje dozimetr, měření tvrdosti vody a podobně. Všechna zařízení s jehlovou elektrodou na konci, přímo vloženou do zeleniny nebo ovoce, fungují stejně. A – stejně nespolehlivé.
– Existují nějaké měřiče dusičnanů, kterým lze věřit?
– Pokud by použili elektrody selektivní na dusičnany, pak bychom mohli mluvit o spolehlivých odečtech. Ale pak je veškeré „pohodlí“ vyloučeno (nemůžete jen strčit jehlu do melounu, musíte pečlivě připravit řešení).
Laboratorních metod může být mnoho, ale hlavní rozdíl mezi nimi je, že budou selektivní Foto: Victor GUSEINOV
– Je jasné, že rozbor produktu na složení a koncentraci různých látek lze provést v laboratoři, ale v zásadě je to v tak malém zařízení, které se vejde do dlaně, opravdu možné?
– Lepší je používat testovací proužky, které jsou sice méně skladné než podobné zařízení, ale jsou mnohem spolehlivější (můžete použít jak ty určené do půdy, tak ty vyrobené do akvárií). Paradox: barva proužku se zdá být hrubším signálem než konkrétní čísla v přístroji, ale nakonec barvivo v proužcích reaguje pouze na dusičnany a dusitany, čímž je rozbor mnohem přesnější.
Pro informaci: testovací proužky jsou výrazně levnější než měřič dusičnanů (asi 650 – 700 rublů za 100 kusů), ale jejich použití je mnohem méně pohodlné. Proužek musí být aplikován na čerstvý, mokrý řez zeleniny nebo ovoce, držen po určitou dobu a poté porovnán se změnou barvy pomocí speciální stupnice, která je součástí sady.
STOP PANICE!
– Pokud si přesto chci vzít meloun na rozbor do laboratoře, jak se tamní výzkum bude lišit od měření domácím dusičnanovým měřičem?
– Laboratorních metod může být mnoho, ale hlavní rozdíl mezi nimi je, že budou selektivní (tedy selektivní – pozn. red.) konkrétně ve vztahu k dusičnanům.
– Kolik by stála taková spolehlivá analýza produktu v laboratoři?
– Přesné číslo vám neřeknu, i proto, že ve většině laboratoří jsou taková hodnocení součástí komplexních služeb (například hodnocení kvality podzemních vod).
– Co byste poradil nadšeným uživatelům domácích měřičů dusičnanů?
– Zdá se mi, že pokud některé věci dávají lidem klid a neškodí ostatním, pak je to v pořádku. Když v regionálních skupinách na sociálních sítích začíná panika, protože někdo přišel na trh s měřičem dusičnanů a má teď jistotu, že jsme otráveni, už to není moc příjemné. Tomu bych se rád vyhnul.
