Vzteklina zůstává jednou z nejnebezpečnějších infekčních chorob. Na celém světě na něj ročně zemře asi 50 tisíc lidí. Na jaká zvířata byste si měli dávat pozor a co dělat, když se nemůžete kontaktu vyhnout? Vedoucí oddělení zvláště nebezpečných infekcí Minského regionálního centra pro hygienu, epidemiologii a veřejné zdraví Taťána Zagorskaja vyvrátila sedm běžných mýtů o této smrtelné nemoci.
1 Nakazit se můžete pouze od lesní zvěře
Virus vztekliny postihuje všechny druhy teplokrevných zvířat, takže přenašečem může být kdokoli se slinnými žlázami. Z domácích psů jsou pro člověka nejnebezpečnější psi, především toulaví, z divokých – lišky, mývalové a mývalové. Infekce je také možná od krav, ovcí, koz, prasat, koní, krys, ježků a netopýrů.
V lednu – dubnu letošního roku divoká zvířata (lišky, mývalové, mývalové) nejčastěji onemocněla vzteklinou v Minské oblasti – 58,6 procenta všech případů. Podíl zemědělských zvířat (skot) tvořil 13,8 procenta, domácích zvířat (psi a kočky) – 27,6 procenta, z toho 12,5 procenta toulavých zvířat.
2 Virus se přenáší pouze kousnutím
K přenosu infekce může dojít přímým kontaktem slin infikovaného zvířete se sliznicemi, ranami a škrábanci na lidské kůži. Byly popsány extrémně vzácné případy infekce vzteklinou inhalací aerosolů obsahujících virus nebo transplantací infikovaných orgánů. Nebezpečná jsou tedy nejen kousnutí, ale i škrábance způsobené zvířetem nemocným nebo podezřelým ze vztekliny, slinění poškozené kůže a sliznic.
3 Všechna vzteklá zvířata jsou agresivní
Různé druhy čtyřnožců mohou vykazovat různé klinické příznaky vztekliny. U domácích zvířat jde nejčastěji o násilnou formu – stávají se agresivními vůči lidem i ostatním živým tvorům, snaží se utéct z domova. Divocí obvykle opustí svá obvyklá stanoviště a začnou se bezcílně toulat. Ztrácejí pud sebezáchovy a dochází k naprosté ztrátě strachu. Tato změna chování je jedním z hlavních příznaků vztekliny. Proto by vás setkání s divokým zvířetem, které se člověka nebojí a jde přímo na něj (zároveň je zaznamenána agresivita nebo apatie), mělo upozornit.
4 Po kontaktu s nemocným zvířetem je předepsáno 40 injekcí do žaludku
Neexistuje žádná specifická léčba rozvoje klinických příznaků onemocnění. Ale včasné předepsání a podání vakcíny proti vzteklině a imunoglobulinu proti vzteklině rozvoji onemocnění brání. Průběh preventivního očkování se skládá ze šesti injekcí ve dnech 1, 3, 7, 14, 30, 90 po kousnutí. Načasování očkování určuje lékař. Pokud je na základě výsledků 10denního pozorování zvíře zdravé, zkrátí se průběh očkování na tři (1., 3., 7. den po kousnutí).
5 Pokud vás kousne váš nebo sousedův pes, nemusíte navštěvovat lékaře
Pokud vás kousne nějaké zvíře, musíte se poradit s lékařem! Zároveň je velmi důležité proti němu (pokud možno) přijmout opatření: izolovat ho a zavolat ke konzultaci veterinárního specialistu. Zdánlivě zdravá domácí zvířata (kočky nebo psi) podléhají veterinárnímu pozorování po dobu deseti dnů od data kontaktu. Pacienti musí být usmrceni. Je nemožné je zachránit. S progresí onemocnění se chování zvířat stává nekontrolovatelným a je důležité zabránit infekci majitele i ostatních.
6 Vakcína proti vzteklině nemusí fungovat
Očkování je jediným terapeutickým a profylaktickým prostředkem proti vzteklině. Je třeba mít na paměti: čím dříve se očkovací kúry zahájí, tím je pravděpodobnější úspěšný výsledek. V žádném případě byste neměli odmítnout předepsanou léčbu nebo ji bez povolení přerušit – může to vést k tragickým následkům.
7 Vzteklina může být vyléčena
Člověka, který má vzteklinu, bohužel nelze vyléčit – infekce je pro něj smrtelná a léčba spočívá pouze ve zmírnění jeho celkového stavu.
Vzteklině lze předcházet znalostmi a dodržováním jednoduchých pravidel.
♦ Je nutné každoročně očkovat domácí zvířata proti vzteklině.
♦ V případě změn v chování zvířete, zranění od jiného zvířete nebo smrti bez zjevného důvodu se určitě obraťte na veterináře, aby provedl pozorování nebo určil příčinu smrti. Za žádných okolností byste neměli svého mazlíčka léčit sami – je to smrtící!
♦ Děti často trpí pokousáním zvířat, proto je nutné je neustále vychovávat a snažit se je chránit před zbytečným kontaktem se zvířaty, zejména divokými či toulavými. Nesprávné chování dítěte, které vzhledem ke svému věku nebude schopno správně vyhodnotit situaci, často vede k agresivnímu chování našich bratříčků. Děti mohou utrpět vážnější kousnutí nebo je rodičům vůbec neoznámí.
♦ Je zakázáno sbírat divoká zvířata na venkově, v lese nebo na jiných místech. Pokud jste si adoptovali kočku nebo psa z ulice, najděte si příležitost, jak je rychle ukázat veterináři a nechat se preventivně očkovat proti vzteklině.
♦ Pokud v lese nebo na svém pozemku najdete uhynulé zvíře, v žádném případě se ho nedotýkejte rukama – na srsti mohou být kapky slin obsahující virus vztekliny. Nález nahlaste veterinární službě k vyřešení problematiky vyšetření na vzteklinu.
Julia MIŠČENKO, ZN
Kompletní dotisk textu a fotografií je zakázán. Částečná citace je povolena pomocí hypertextového odkazu.
