Pěstované hrozny: 1 – výhon s květenstvím a šlahouny; 2 – trsy ovoce; 3 – podélný řez plodem; 4 – silueta rostliny.
HROZNY (Vitis), rod rostlin čeledi. hroznový Přibl. 70 druhů, které se podle původu dělí do 3 skupin – euroasijské, východoasijské a severoamerické. Z toho cca. 20 byly zavedeny do pěstování, pěstovány jako ovocné a okrasné rostliny nebo používány jako podnože odolné vůči révokazu a mrazu. Ve volné přírodě V. roste na vlhkých místech podél říčních údolí, v roklinách, listnatých lesích a na horských svazích mírných a subtropických oblastí. pásy severní hemisféry. V Ruské federaci divoce rostou: V. Amur (V. amurensis), V. Coignet (V. coignetiae) na Dálném východě a V. divoký nebo lesní (V. vinifera ssp. silvestris), na úpatí Kavkazu. Dřevitá liána s mohutným kořenovým systémem, dožívající se 50–300 let. Tvoří dlouhé (3–5 m), tenké, jednoleté výhony se žlutohnědým jádrem, ztluštělé v uzlech. V každém uzlu výhonu se vyvíjejí listy a v jejich paždí jsou nevlastní syn a přezimující pupeny. Na spodních uzlech se tvoří květenství, na vyšších úponky (upravené výhony), pomocí kterých se rostlina přichytává k opoře. Listy jsou celokrajné nebo 3- a 5-laločnaté, střídavé. Květy jsou malé, zelené, shromážděné v lati; u divokých druhů V. samice nebo samce, v kultivovaných odrůdách – bisexuální nebo samičí (potřeba křížového opylení). Plody jsou bobule s 1–4 semeny a dobře vyvinutým oplodím, mají rozklad. velikost, tvar a barva. Sbírají se do štětců (shluků), které se liší velikostí, tvarem, stupněm větvení a hustotou bobulí v nich. Semena jsou malá, tvrdá, hruškovitého tvaru, se zobákem. Existují pěstované odrůdy s bezsemennými bobulemi (například sultánky). Bobulová šťáva V. obsahuje cukr, bio. kyseliny, vitamíny A, C, P, B, PP, minerální látky, barviva a třísloviny atd. Bobule V. konzumuje se v čerstvém stavu (stolní odrůdy), suší se (sultánky, rozinky, rybíz) a zpracovává se na víno, džus atd. Ethylalkohol, ocet, Rochelle sůl se získává z vinařského odpadu (matoliny) a olej se získává ze semen. V. a jeho zpracované produkty se používají v lékařství (ampelo- a enoterapie). V. teplomilná a vlhkomilná, mrazuvzdorná (některé odrůdy snesou teploty až –27 °C). Preferuje lehké granulometrické půdy. složení, bohaté organické. látek. V. pěstuje se mezi 34–52° severní šířky. sh. a 20-40° jižní šířky. sh. v oblasti (údaje FAO, 2013) cca. 7,2 milionů hektarů, z toho: 3,5 milionu. hektarů – v Evropě (Španělsko, Francie, Itálie) více než 2 miliony. ha – v Asii (Čína, Türkiye, Írán), cca. 1 milionů ha – v Americe (USA, Argentina, Chile), cca. 360 tisíc hektarů – v Africe 183 tis. ha – v Oceánii. Hlavní producenti V. na světě (miliony) t): Čína (více než 11,6), Itálie (více než 8), USA (více než 7,7), Francie (více než 5,5), Španělsko (cca. 4,5). V Ruské federaci, podle FAO (2013), pod V. více než 46 tis ha, hlavně v oblasti Severního Kavkazu; Vybráno 439 tisíc t bobule Produktivita pěstovaných odrůd V. 30–150 q/ha. Většina odrůd V. (více než 20 tisíc) patří V. PROTI. vinifera ssp. sativa), poddruh V. evropský (V. vinifera). Ve státním rejstříku Ruské federace (začátkem roku 2015) existuje více než 238 odrůd V., z toho: 99 odrůd tabulky V. (Agadai, Vostorg, Cardinal, Lyana, Moldavsko atd.), 114 odrůdy V. technické (Aligote, Bianca, Cabernet Sauvignon, Muškát růžový, Ryzlink rýnský, Rkatsiteli, Saperavi, Northern Saperavi, Chardonnay aj.) a 25 odrůd V. univerzální (Doina, Muškát maďarský, Raná fialová aj.) . V. se množí vegetativně (roubováním, řízkováním, vrstvením, tkáňovou kulturou) a selekcí – semeny. K výsadbě nových vinic použijte Ch. arr. jednoleté sazenice. Výsadba se obvykle provádí na jaře. V. řada výsadba podepřená na vertikální treláži vysoká. OK. 2 m, skládající se ze sloupů a vrstev drátu. Někdy se používají horizontální a šikmé mříže. V závislosti na půdě a klimatu. podmínkách a použité technologii se keře formují podle typu capitate, mřížoví, miskovité, vějířové, kordonové a kombinované. Během vegetačního období se používají různé druhy. operace se zelenými částmi keře: odlamování přebytečných výhonků, podvazkování, zaštipování, zaštipování atd. Sklizeň se provádí ručně nebo pomocí sklízečů hroznů. V některých oblastech Ruské federace se V. pěstuje jako krycí plodina (s rostlinami na zimu zakrytými). Škůdci V. – muchomůrka révová, révokaz, roztoči, molice révové aj. Choroby: padlí, oidium, plíseň šedá, antraknóza aj. Viz též Vinařství, Vinařství.
