Dešťová drenáž Dešťová drenáž, také nazývaná bouřková drenáž, je systém, který odvádí přebytečnou vodu ze srážek pryč z místa, za jeho hranice. Vypouštění se provádí do nádrží, příkopů nebo kanalizací.
- Dešťová drenáž je systém pro odvádění přebytečné vody ze srážek, která je odváděna pryč z lokality, za její hranice, do nádrží, příkopů nebo stok.
- Veškerý shromážděný odpad z kanalizace je vysypán na dopravníky, přebytečná voda je vyždímána, shromážděna v bunkru a odvezena k likvidaci. Odpadní voda je odváděna do lapačů písku, kde jsou z ní odstraněny jemné částice. Po vyčištění je voda odeslána k biologickému čištění do speciálních zařízení – provzdušňovacích nádrží.
- Za nezákonné vypouštění odpadních vod do kanalizačních kanálů jsou porušovatelé pokutováni pokutou 1,5 milionu rublů. Dešťová voda by neměla být odváděna do kanalizace, protože ředí koncentraci, což může vést k úhynu živých bakterií na čistírnách odpadních vod a také zvyšuje zatížení čerpacích jednotek.
- Dešťová voda může být odváděna do kanalizace, odvodňovacího příkopu nebo vsakovacích studní a voda z dešťové kanalizace končí v drenážním systému, což je speciální studna nebo vede přímo do odvodňovacího příkopu či pole.
- Pokud na pozemku není kanalizace, lze vyčištěnou vodu ze septiku vypouštět do odvodňovacího příkopu nebo jezírka, na zem nebo do drenážní studny.
- Po průchodu rošty, lapači písku a primární sedimentaci odchází odpadní voda speciálními kanály do Aerační stanice, kde odpadní voda vstupuje do čerpacích komor, odkud je čerpána do velkých bazénů – Aeration Tanks, rozdělených podle spirálového principu, pro další biologická léčba ve speciálních zařízeních.
Kam putuje odpadní voda?
Veškerý zachycený odpad se vysype na dopravníky, následně se z něj vymačká přebytečná voda, shromáždí v bunkru a odveze k likvidaci. Odpadní voda je odváděna do lapačů písku, kde jsou z ní odstraněny jemné částice. Na konci procesu se také shromažďuje písek z odpadu, promyje se a posílá k likvidaci.
Je možné vypustit kanalizaci do dešťové kanalizace?
Porušovatelé dostali pokutu 1,5 milionu rublů za nezákonné vypouštění odpadních vod do kanalizace.
Proč byste neměli vylévat dešťovou vodu do odpadu
Dešťová voda ředí jejich koncentraci, a to zase v důsledku „nedostatku výživy“ přispívá ke smrti živých bakterií na OSC. Druhým důležitým faktorem je zvýšené zatížení čerpacích jednotek, které přečerpávají zvýšený objem odpadních vod do čistíren a v důsledku toho zvýšená spotřeba energie.
Kam jde voda z kanalizace?
Po usazení nádrží přechází voda do nejsložitějšího a nejzajímavějšího procesu čištění – biologického čištění. Probíhá ve speciálních konstrukcích – provzdušňovacích nádržích. Voda je zde nasycena vzduchem, který je nezbytný pro život bakterií. Hmota těchto bakterií se nazývá aktivovaný kal.
Kam lze odvádět dešťovou vodu?
Kde odvádět vodu z okapů mimo dům:
- Kanalizace. V případech, kdy je soukromá budova napojena na centralizovaný kanalizační systém, lze do ní vypouštět roztavenou vodu.
- Drenážní příkop. Mnoho lidí si na svém místě vytvoří odvodňovací příkop nebo rybník.
- Filtrační jímky.
Kam jde voda z bouřkových kanalizací?
Z nich voda stéká dolů a dostává se do tzv. bodového odvodňovacího systému, což jsou speciální studny – vtoky dešťové vody napojené na kanalizaci nebo vedoucí přímo do odvodňovacího příkopu nebo na pole.
Kam vypustit vodu, pokud není kanalizace
Kam vypustit upravenou vodu ze septiku:
1. ZPŮSOB 1: do odvodňovacího příkopu nebo rybníka;
2. METODA 2: na zemi, pokud na místě nejsou žádné příkopy;
3. METODA 3: do drenážní studny.
4. MOŽNOST 1: na zemi;
5. MOŽNOST 2: do studny.
Kam putuje odpadní voda?
Po průchodu mřížemi, lapači písku a primárním usazení odchází odpadní voda speciálními kanály do Aerační stanice, kde odpadní voda jímacím železobetonovým kanálem vstupuje do čerpacích komor, odkud je čerpána axiálními čerpadly do velkých bazénů – aeračních nádrží. , rozdělené podle principu cívky.
Je možné odvádět dešťovou vodu do kanalizace?
V platbě za stočné bude doplněna kolonka – objem odpadu srážkových vod. Odpověď na otázku, zda je možné vypouštět dešťovou vodu do domovní kanalizace, je tedy ano, ale s omezením.
Lze dešťovou vodu odvádět kanalizací?
8.6.2 Vnitřní svody by měly být odvedeny do vnějších sítí dešťových nebo slitinových kanalizací. Není dovoleno napojovat vnitřní odpady na domovní kanalizaci.
Kam jde voda z kanalizace v soukromém domě?
Autonomní kanalizační systémy:
Žumpy – odpadní voda jde přímo do země; skladovací nádrže – odpadní voda padá do speciální nádoby, po které je pravidelně odčerpávána speciálními vozidly; septiky – před vstupem do země se odpadní voda čistí o 80-90%.
Kam vedou kanalizace?
Podél jejich trasy jsou řeky domovních odpadních vod tekoucích v hlavních kanalizačních potrubích pod chodníky a silnicemi doplňovány průmyslovými odpadními vodami a také dešťovou a roztavenou vodou tekoucí do dešťové kanalizace. Nakonec vše skončí v kanalizačních nádržích, rozdělených podle okresů.
Dešťová drenáž je jedním z hlavních drenážních systémů, který umožňuje odvedení přebytečné vody ze srážek pryč z lokality, za její hranice. Vypouštění se provádí do nádrží, příkopů nebo kanalizací. Kam se ale může voda z dešťových svodů vypouštět a co se s ní stane dál?
Voda zpravidla po vypuštění do dešťových systémů putuje do speciální úpravny, kde se sesbíraný odpad vysype na dopravníky, přebytečná voda se z nich vymačká, shromáždí v bunkru a odveze k likvidaci. Odpadní voda je odváděna do lapačů písku, kde jsou z ní odstraněny jemné částice. Poté jde voda do biologického čištění, které probíhá ve speciálních konstrukcích – provzdušňovacích nádržích. Voda je zde nasycena vzduchem, který je nezbytný pro život bakterií. Hmota těchto bakterií se nazývá aktivovaný kal a používá se k čištění vody.
Je však třeba poznamenat, že vypouštění odpadních vod do dešťové kanalizace je zakázáno. Za nezákonné vypouštění odpadních vod do kanalizačních kanálů jsou porušovatelé pokutováni pokutou 1,5 milionu rublů. Je to dáno tím, že dešťová voda ředí koncentraci odpadních vod, což přispívá k úhynu živých bakterií v čistírnách odpadních vod. Navíc se tím zvyšuje zatížení čerpacích jednotek, které čerpají zvýšený objem odpadních vod do čistíren, což následně vede ke zvýšené spotřebě energie.
Pokud nemáte centralizovanou kanalizaci a chcete dešťovou vodu odvádět, můžete využít odvodňovací příkop, jezírko nebo filtrační studny. K vypouštění upravené vody ze septiku lze navíc využít odvodňovací příkopy, jezírka, studny nebo zeminu.
Takže ačkoliv dešťové kanalizace hrají důležitou roli v drenážním systému, vypouštění kanalizace do dešťových kanalizací je zakázáno a upravená voda musí být řádně vypouštěna v souladu s předpisy a požadavky.
K ochraně domů, budov, povrchů silnic a dalších oblastí na soukromém území je instalován autonomní typ systému odvodnění dešťové vody. Podívejme se na obecné rysy inženýrského systému, klasifikaci podle různých kritérií. Pojďme se seznámit s hlavními konstrukčními prvky a jejich účelem. Přečtěte si až do konce a dozvíte se o doporučeních pro instalační práce a údržbu komunikací.
Celkový přehled systému
Odvodnění bouří se jinak nazývá odvodňování bouří. Pro návrh autonomního systému existuje aktuální soubor stavebních předpisů a předpisů SNiP 2.04.03 z roku 1985. Při vývoji projektu jsou také použity dokumenty jako SanPiN 2.1.5.980 z roku 2000. a GOST 3634 z roku 1999
Nejprve musíte pochopit, co je bouřkový odtok. Jedná se o komunikační síť pro odvádění taveniny a dešťové vody mimo dům a další stavby a v případě potřeby i mimo lokalitu jako celek. Systém zahrnuje řadu kanálů se spojovacími prvky, sběrná místa tekutin a konečné místo určení. Ten může být reprezentován příkopem, přírodní nádrží nebo kolektorem.
Proveditelnost instalace kanalizačního systému byla zpočátku chránit základ před zatížením a před zamokřením místní oblasti. Pokud si dáte pozor na statistiky, během roku jen na střechu připadá asi 100 kubíků srážek. Půda přijímá ještě více deště a sněhu. Při takovém tlaku v nejhorším případě existuje možnost sesednutí nosné části stavby s její následnou destrukcí.
Návrhové prvky
Dešťová vpusť je celý systém prvků, které plní různé funkce. Zejména sběr, filtrace a přeprava kapaliny do konečného místa určení. Všechny výrobky mohou být vyrobeny z plastu, kovu, železobetonu. Při bližším zkoumání vynikají následující komponenty:
Jedná se o kanály instalované podél přesahu střechy. Zásobníky jsou upevněny na konzolách nebo závěsech ve svahu, aby se zajistil přirozený pohyb vody pryč od sběrných míst. Ty jsou představovány trychtýřem, svislou trubkou a zakřivenou špičkou pro odvádění toku ze střechy v požadovaném směru.
Jsou to kanály pro transport kapaliny z povrchu Země. Při instalaci je také zachován mírný sklon van, které jsou zapuštěny do země, aby účinně sbíraly vodu.
Jedná se o utěsněné kanály pro dopravu nashromážděné vody. Jsou uloženy v zemi se sklonem, aby bylo zajištěno gravitační proudění kapaliny směrem ke konečnému určení.
Průřez krabic může být čtvercový, obdélníkový nebo kulatý. V boční části jsou umístěna sedátka pro připojení žlabů a kanalizačního potrubí. Studny jsou instalovány pro shromažďování vody z vertikálních odtoků, redistribuci kapaliny z několika kanálů do jediného většího průměru nebo organizování rotace, pro čištění a preventivní kontrolu jednotlivých sekcí systému.
Jedná se o kryt okapového žlabu s perforací nebo štěrbinami pro udržení listí, trávy a velkých nečistot na povrchu. To znamená, že jejich prostřednictvím se provádí primární filtrace pracovního prostředí.
Uvedené součásti jsou povinné součásti dešťové vpusti. V soukromém sektoru se jako koncový bod často používá umělá nádrž. Nasbíraná voda se následně využívá k zalévání plodin nebo například k mytí auta. Zde lze systém doplnit o lapač písku, odlučovač tuků (případně odlučovač oleje a benzínu) a adsorpční filtr.
Odrůdy systémů
Existují tři typy bouřkových odtoků. Kritériem pro klasifikaci je design. Podívejme se na charakteristické rysy každého systému:
Je zde instalováno mnoho bodových vtoků dešťové vody, které jsou vzájemně propojeny sítí potrubí malého průřezu. Pro zajištění životnosti takového kanalizačního systému je nutné kromě kovových mřížek instalovat na vstupu do toků filtrační prvky – lapače písku.
V tomto případě se pro přepravu a sběr vody instalují zásobníky ve sklonu ke konečnému bodu nebo distribuční studni. Na rozdíl od bodového systému je zde obsluhována velká plocha, protože kapalina se shromažďuje nejen z vertikálních prvků odtoku.
Jedná se o kombinovaný typ dešťové kanalizace. Jsou zde bouřkové vpusti a žlaby, ze kterých odtok odtéká potrubím do jediného kolektoru. Ten je reprezentován nádrží o průřezu 1 metr nebo více.
Dalším znakem pro rozdělení systému na typy je jeho umístění vzhledem k povrchu terénu. Zde rozlišujeme odvodnění dešťové venkovní, vnitřní (zasypané) nebo smíšené.
Představují ji pouze žlaby otevřeného typu a lapače písku zapuštěné v zemi. Pokud neexistuje žádná přírodní nebo umělá nádrž, jsou odpadní vody vypouštěny na trávník nebo plochu umístěnou níže.
Odborníci doporučují vnitřní kanalizaci, protože účinně snižuje pravděpodobnost tvorby louží v obsluhované oblasti. Zde však musíte správně provést inženýrské výpočty a kompetentně realizovat projekt, nejlépe ve fázi výstavby nebo kompletní rekonstrukce místa. Systém také zahrnuje maximální počet komponent, protože pro dlouhodobý provoz je nutné zajistit těsnost vedení a čistotu kapalného média.
V rámci skupiny dochází k rozdělení na dva podtypy. Mrazící systém je položen v hloubce 30 cm až 1 metr a funguje pouze v létě. Pro celoroční provoz je nutná hloubka pod úrovní mrazu půdy. Ve středním Rusku se jako vodítko bere 1,5-1,7 m.
Smíšená dešťová voda má výhody z prvních dvou systémů. Podél slepé plochy nebo povrchu vozovky jsou zpravidla bouřkové vpusti pro vodu ze střechy a otevřené okapy. V soukromém sektoru to často stačí.
Méně často se k instalaci systému dešťové vody instaluje gravitační vakuový odvodňovací systém. Funguje na principu dřezového sifonu, kde princip fungování je založen na rozdílu výšek nálevky a odtokové části. Mezi méně obvyklá řešení patří tlakové bouřkové odtoky pro soukromý dům. Jedná se o energeticky nezávislou kanalizaci, která funguje na základě připojení čerpacího zařízení. Pro zamezení vzniku ucpání je zde instalován i přídavek v podobě drtiče odpadků.
Autonomie nebo kombinace
V soukromém sektoru lze pro práci s kapalnými médii nainstalovat tři typy nástrojů. Jedná se o domovní kanalizaci, kanalizaci a dešťovou kanalizaci. Kvůli podobnosti funkční zátěže majitelé často kombinují systémy v oblasti koncových bodů.
Odborníci doporučují takové rozhodnutí opustit. Ve větší míře je to dáno periodickou intenzitou srážek, se kterou si běžné nádrže ne vždy poradí. V případě domovních splašků je negativním důsledkem stagnace odpadních vod ve vodovodních zařízeních. Když hladina vody v jímce klesne a kapalina vyteče, budou uvnitř stále nečistoty. Bude to muset být odstraněno. A zaplavení drenážního kolektoru může vést k prasknutí potrubí a vymytí půdy v jeho blízkosti. Zde je zpravidla nutné kompletně změnit systém.
Doporučení pro instalační práce
Práce začíná výběrem typu dešťové vpusti pro dvůr a správným umístěním potrubí. Ty je potřeba položit v oblastech, které nebudou zatíženy vozidly. A vaničky s rošty nebo otevřené by měly být instalovány v místech s nízkým rizikem kontaminace. Dále se určí nejnižší bod v oblasti pro kolektor nebo jiné místo pro vypouštění kapalného média.
Instalační práce začínají instalací drenážního systému na střeše. Podnosy jsou zavěšeny, trubky a rohové kusy jsou zajištěny. Pod nimi jsou pak instalovány vtoky dešťové vody. Z nich se podle značení hloubí rýhy pro okapy a potrubí. Jsou také vytvořena místa pro studny a nádrž (pokud to projekt umožňuje).
Dno žlabů a jámy je zhutněno a zajištěno zhutněnou vrstvou písku. Tím se snižuje pravděpodobnost sesedání půdy. Dále se zasype drceným kamenem o tloušťce asi 5-8 cm. To je nezbytné pro eliminaci tlaku na kanály při sezónním zvedání půdy. Všechny konstrukční prvky jsou upevněny v sedadlech pomocí betonové malty. V případě plastových nádob je povoleno omezení hmotností. Nakonec jsou dutiny vyplněny vykopanou zeminou.
Pár slov o servisu
Údržba dešťových odtoků zahrnuje pouze dvě činnosti. Prvním je pravidelná kontrola a čištění kolektoru, přítoků dešťové vody a studní od nečistot a nahromaděného bahna. Druhým je důkladné propláchnutí celé konstrukce. To se provádí jednou za 3-4 roky.
Proces čištění zahrnuje použití čerpacího zařízení. Nejprve se používá k odčerpání vody ze zakopané části systému dešťové vody. Poté je vstřikována kapalina, která propláchne vnitřní stěny a prolomí ucpání. V případě potřeby se tyto dva kroky opakují. Pro velké čištění používají specialisté pneumatickou jednotku a vyměnitelné trysky na pistoli.
Popis videa
Toto video ukazuje realizaci individuálního projektu dešťové kanalizace v Moskevské oblasti:
Popis videa
Toto video hovoří o bouřkové drenáži pro skrytý soukromý dům v oblasti slepé oblasti:
Nejdůležitější znaky
Dešťový odtok je kanalizační systém pro odstraňování srážek z obsluhované oblasti do jednoho nebo druhého koncového bodu.
Návrh a instalace dešťové kanalizace se provádí s ohledem na požadavky SNiP 2.04.03-85, SanPiN 2.1.5.980-2000 a GOST 3634 z roku 1999.
Primární odběr vody ze střechy domu probíhá přes okapy a svislé potrubí.
Nadzemní část dešťové kanalizace může představovat bodové a liniové stavby pro jímání vody, potrubí pro dopravu kapalin, sběrače, jímky nebo jiné nádrže pro konečnou likvidaci odpadních vod.
Aby se zabránilo ucpávání kanálů, jsou na horní straně van instalované děrované mřížky a na vpustech bouřky jsou instalovány lapače písku.
Pro preventivní údržbu a propojení kanálů do jedné hlavní jsou instalovány kontrolní jímky.
Dešťový odvodňovací systém může být povrchový, zakopaný nebo smíšený.
Podle stupně hloubky vzhledem k úrovni promrzání půdy se rozlišují dva systémy: sezónní a celoroční.
Instalace nadzemní části kanalizačních konstrukcí zahrnuje vykopání sedáku, naplnění dna pískem a drceným kamenem s postupným hutněním.
