Při zpracování územního plánu dodržujeme zásadu funkčního zónování lokality s ohledem na technologické a plánovací vazby mezi zónami a jejich základními budovami a stavbami.
Celkově jsou v generelu vymezeny čtyři hlavní zóny – administrativní a veřejná, výrobní (rozdělená na sektory hlavní a přidružené výroby), obslužná, pomocná a pomocná (energetická zařízení). Přitom dodržujeme následující požadavky:
– budovy pro administrativní, hospodářské a obslužné účely, jakož i zastávky a odstavné plochy pro veřejnou a individuální dopravu jsou umístěny na straně největšího toku osob z obytné zástavby;
– budovy a stavby s výrobními zařízeními se zvýšeným požárním nebezpečím jsou umístěny na závětrné straně vůči ostatním budovám a stavbám;
– budovy přidružené výroby se nacházejí v prostoru sousedícím s hlavním výrobním areálem;
– lokalizujeme skladové budovy a stavby s ohledem na efektivní využití cest pro operace nakládky a vykládky;
– hlavní sklady surovin a paliva umisťujeme v blízkosti vnějších hranic průmyslového areálu nebo v nejbližších oblastech za jeho hranicemi;
– energetická zařízení by měla být v blízkosti hlavních spotřebitelů s co nejkratší délkou tepelných, plynových, parovodů a elektrických vedení.
Mezery mezi budovami a konstrukcemi musí být vytvořeny v souladu s hygienickými a požárně bezpečnostními normami. Minimální vzdálenost mezi konci, stejně jako mezi dlouhými stranami a konci budov je 12 m. Nejmenší požární mezera je 9 m.
Pro každý objekt zajistíme pohodlné vstupy (minimálně dva) a průchody do prostor domácnosti. Šířka průchodů pro obousměrný provoz je minimálně 6 m, jednosměrný provoz je 3,5 m. Poloměr zakřivení komunikací je 10 m. Šířka chodníků musí být násobkem 0,75 m, nejméně však 2,25 m
V blízkosti továrního náměstí nebo ulice zajišťujeme parkování pro osobní automobily v rozsahu 20 míst na každých tisíc pracovníků a parkování pro motocykly a kola v rozsahu 100 míst na každých tisíc pracovníků, přičemž plocha jednoho parkovacího místa pro za auto se bere 20-29 m 2 motocykl -3 m 2 , kolo – 0,3 m 2
TEP obecného plánu
Při návrhu generelu průmyslového podniku stanovíme tyto technicko-ekonomické ukazatele:
– Plocha areálu Puig = 9,6914 hektarů.
– Plocha budov a staveb Pz = 36360m 2.
– Plocha sadových úprav Poz = 48682 m 2
– Plocha tvrdé krytiny Pt.p.= 11872 m 2 .
-Stavební faktor Kz = Pz/Puch = 0,38.
-Koeficient ozelenění Koz = Pos/Puch = 0,50.
3. Řešení prostorového plánování. TEP budovy
Prostorově-plánovací řešení se vyznačuje následujícími hlavními prostorovými parametry:
rozpětí (vzdálenost mezi podélnými modulovými osami se bere jako násobek 6 m); A=12m, B=12m, C=18m.
rozteč (vzdálenost mezi příčnými modulárními osami – násobek 6m):
výška rozpětí (vzdálenost od úrovně podlahy ke spodku nosných konstrukcí krytiny na podpěře – násobek 0,6 m.) NА=НБ= 10,8 m, NВ= 14,4 m.
Konstrukční prvky budovy vážeme na modulové osy podle následujících pravidel;
– v jednopatrových budovách jsou sloupy středních řad umístěny tak, aby se geometrické osy průřezu spodní části sloupů shodovaly s podélnými a příčnými modulovými osami. Výjimky jsou povoleny pro sloupy podél linií dilatačních spár a výškových rozdílů;
– u budov se stěnami z panelů a obkladů na vaznících (nosnících) je vnější hrana sloupů zarovnána s krajní podélnou osou a vnitřní rovina stěny je posunuta směrem ven o 30 mm v následujících případech:
a) v budovách bez mostových jeřábů s prefabrikovaným železobetonovým skeletem s roztečí krajních sloupů 6 nebo 12 m, jakož i v objektech s ocelovou nebo smíšenou konstrukcí s roztečí vnějších sloupů 6 m
b) v budovách s elektrickými mostovými jeřáby s nosností do 30 tun a prefabrikovaným železobetonovým nebo smíšeným rámem s roztečí sloupů 14,4 m a výškou nejvýše XNUMX. m;
c) v budovách s ručními mostovými jeřáby;
– vnější okraj je posunut směrem ven od krajní podélné osy vyrovnání o 250 mm (referenční 250) a mezi vnitřní rovinou stěny a okrajem sloupů je v následujících případech vytvořena mezera 30 mm:
a) v budovách bez mostových jeřábů s ocelovým nebo smíšeným rámem s roztečí vnějších sloupů 12 m;
b) v objektech s elektrickými mostovými jeřáby s roztečí sloupů 12 m a v objektech s ocelovou konstrukcí s roztečí sloupů 6 m;
c) v budovách s elektrickými jeřáby s nosností větší než 30 tun a prefabrikovaným železobetonovým nebo smíšeným rámem s roztečí vnějších sloupů 6 m a výškou 12 m nebo více;
d) v přítomnosti průchodů podél jeřábových drah;
– sloupy a vnější stěny z panelů jsou vázány k vnějším příčným osám vyrovnání, stejně jako sloupy ke středním příčným osám podél linií příčných dilatačních spár u budov s krytinami podél trámů (vazníků) takto:
a) na koncích budov jsou geometrické osy průřezu sloupů hlavního rámu posunuty dovnitř o 500 mm od krajní osy vyrovnání a vnitřní povrchy stěn jsou posunuty směrem ven o 30 mm ve stejné ose ;
6) podél linií příčných dilatačních spár jsou geometrické osy úseků sloupů posunuty o 500 mm na obě strany od osy spáry, zarovnané s osou příčného vyrovnání;
c) v budovách s prefabrikovaným železobetonovým rámem mezi příčnými dilatačními spárami delšími než 144 m jsou ve spárách opatřeny párové vyrovnávací osy s vložkou 1000 mm mezi nimi a geometrické osy sloupových částí jsou posunuty o 500 mm z každé z těchto os.
Při konstrukci podélných dilatačních spár nebo výškových rozdílů mezi rovnoběžnými rozpětími na párových. sloupy by měly být opatřeny párovými modulárními vyrovnávacími osami s vložkou mezi nimi.
V závislosti na velikosti sloupů v každém ze sousedních polí stejné výšky se rozměry vložek mezi spárovanými podélnými osami vyrovnání berou rovny 500, 750 a 1000 mm.
Velikost vložky mezi podélnými osami vyrovnání podél linie výškového rozdílu rovnoběžných polí se bere v závislosti na tloušťce stěnových panelů a typu spojení sloupů sousedních polí.
Stejným způsobem se určí velikost vložky mezi párovými osami u dilatační spáry, uspořádané v místech, kde jsou rozpětí vzájemně kolmá.
