Hlavní léčivou sýpkou Ruska je Altaj. V polovině července zde začal sběr heřmánku, oregana, mateřídoušky, třezalky. Zvláštní pozornost je ale věnována 40 rostlinám, které se používají v tradiční čínské medicíně. “Rozhodli jsme se zjistit, zda na Sibiři mohou růst exotické byliny,” říká podnikatel Sergey Mukhortov, jejíž firma vyrábí čaje, balzámy a další přírodní produkty. — Výsledek je vynikající: náš výnos se ukázal být vyšší než v Číně a koncentrace živin v rostlinách je vyšší. Pokud se nám podaří uzavřít smlouvy s Čínou, zadáme objednávky na čínské bylinky mezi farmáře, zpracujeme je v našem závodě a ročně vyvezeme tisíce tun.“
Mukhortov nepochybuje, že se najdou lidé ochotní se do takového projektu zapojit: „Příjmy z léčivých rostlin jsou 10–20krát vyšší než z pšenice nebo pohanky. Chcete-li začít vydělávat peníze, stačí zasít několik hektarů.” Ale zatím se v celém Rusku tak ziskovému podnikání nezabývá více než sto farmářů. A čínské zájmy uspokojují pytláci. Za sezónu sběratel sklidí v tajze 2–3 tuny kořenů a stonků a jejich prodejem nelegálním překupníkům z Říše středu vydělá 200–300 tisíc rublů.
Proč potřebujeme heřmánek egyptský?
Legendární ženšen roste i v Brjanské oblasti. Zde působí jediná zemědělská společnost, která ji dnes v Ruské federaci pěstuje. Všechny ženšenové farmy fungující za sovětských časů zemřely, spolu s 36 specializovanými státními farmami, které se zabývaly léčivými rostlinami. „Rusko dováží 80 % léčivých surovin, včetně rostlinných. Továrny vyrábějící bylinné nálevy nakupují heřmánek, mátu a měsíček v Egyptě, Indii a Polsku. Výrobci doplňků stravy vozí borůvky a bylinné extrakty z Číny, svědčí Prezident Asociace výrobců a spotřebitelů tradičních rostlinných léčiv Andrey Kozko. – Proč je to tak? Náklady na ruské bylinky jsou vyšší než dovážené. Například v Egyptě můžete sklidit 3 úrody heřmánku ročně a jednoduše ho usušit na slunci. Ruské bylinky jsou ale kvalitou bezkonkurenční a stejný heřmánek nyní plánují pěstovat Němci v Kaliningradské oblasti.
Budoucnost jsou přírodní léky a doplňky stravy. Od roku 2008 patenty na léky z přírodních surovin v počtu registrovaných ve světě předběhly patenty na syntetizovaná léčiva. Pro Rusko je důležité oživit průmysl pěstování léčivých rostlin, aby se posílila jeho farmakologická bezpečnost a lidské zdraví. Například doplňky stravy v Japonsku, které světově vede v délce života, pravidelně konzumuje 90 % populace. Máme jen 2 % a špatný rozvoj domácí fytoprodukce je jedním z důvodů.“
Stane se z nás lékárnická sýpka?
Export může oživit pěstování léčivých rostlin. Jen vzácnější a dražší druhy rostlin je potřeba pěstovat a prodávat do zahraničí – stejný zlatý kořen, který se používá k léčbě rakoviny a posílení imunitního systému. A hlavním směrem je Čína, kde dnes poptávka po surovinách a přípravcích z léčivých rostlin přesahuje 100 miliard dolarů a každých 5–6 let se zdvojnásobuje. „Číňané zároveň nemají dostatek půdy pro bylinkové plantáže. To dává Rusku šanci. Pokud za 15–20 let obsadíme 25 % trhu s tradičními léky v Číně, pak náš zemědělský průmysl vydělá více, než nyní vydělává obranný průmysl na vývozu zbraní,“ předpovídá Kozko. “A v ruských lékárnách a obchodech bude široký výběr účinných přírodních léků za rozumné ceny.”
Ruská vláda tyto plány podporuje. Ve schváleném Dmitrij Medveděv Plán nastiňuje iniciativy zaměřené na oživení produkce léčivých rostlin. Cílem je do roku 2035 zapojit do tohoto podnikání 300 tisíc farmářů. Podle nepochopitelné byrokratické logiky ale farmy specializované na bylinky nyní nemají status zemědělských výrobců a právo na granty a další státní podporu. „Je tu samozřejmě naděje pro čínské investice. Pak ale budou bylinky na Altaji pěstovat čínští sezonní farmáři, nikoli místní farmáři,“ varuje Kozko.
