Organizace společenství včel je taková, že ani jeden jedinec sám o sobě není schopen vytvořit novou rodinu. Příroda se proto postarala o to, aby se počet včel množil reprodukcí rodin. Během procesu rozmnožování se roj vedený včelí královnou odděluje od rodiny a odlétá z rodného hnízda hledat bydlení. Ve včelařství se tomuto procesu říká rojení včel.
Není jisté, zda je rojení vrozený včelí instinkt, nebo zda se předpoklady pro něj objevují během života hmyzu. V průběhu dlouhé historie včelařské vědy výzkumníci zároveň zjistili, že proces rojení podléhá přísným pravidlům:
- Rojení včel zahrnuje konstantní soubor po sobě jdoucích fází stavu rojení.
- Aby rojení dospělo ke svému logickému závěru – odchodu roje, je nutné projít všemi jeho fázemi.
- Proces rojení se nespoléhá na konkrétní časový rámec. Od prvních příznaků dozrávání rojových nálad v rodině a do zaplnění buněk rojových královen vajíčky může tedy uplynout různě dlouhá doba.
Periodizace rojení
Rojový oddíl je špičkou ledovce zvaného rojení. Je založena na dlouhodobé přípravě včelstva, která začíná dlouho předtím, než se včely oddělí.
První fází a hlavním znakem rojové nálady v rodině je zintenzivnění odchovu larev trubců. Nově vylíhlá rodinka se neobejde bez předšlechtěných samců. Královnin výsev dronových buněk je její způsob, jak realizovat svou touhu množit se. Od okamžiku, kdy se ve včelstvu objeví trubčí mláďata, do objevení se rojových královen obsazených vajíčky, obvykle neuplynou více než 3 týdny.
V úlu jsou pozorovány následující změny: pokud byla dříve dána přednost přípravě včelích buněk z plástu, nyní včely pracují na buňkách trubců. Zároveň nadále létají na sběr medu a odchov.
Postupně mizí potřeba péče o mladé larvy, protože královna, připravující se na rojení, neustále snižuje rychlost kladení vajíček. V hnízdě se objevuje mnoho mladých včel, které nejsou zaneprázdněny prací.
Po několika týdnech množství plodu klesne na kritické minimum: na každou larvu připadají asi 2 včely kojné. Kvůli nadměrnému množství vylučované mateří kašičky se hmyz začne navzájem krmit. Včely dělnice díky tomu nabírají tukovou hmotu a získávají schopnost klást vajíčka (nejsou však schopny vajíčka oplodnit a vylézají z nich jen trubci). Ztrácejí pracovní dovednosti, přestávají létat pro med, starat se o úl a stavět plástve. V rodině tedy začíná období aktivního rojení.
Hlavním znakem druhé fáze rojení je kladení rojových misek. Objeví-li se v této době vynikající med, včely se mohou přestat rojit, raději si zásoby medu ukládají na zimu. V takových případech jsou buňky královny jednoduše zničeny.
Pokud úplatek vystačí pouze na podporu života, včelstvo je nečinné. Takové včely sedí nebo visí na stěnách úlu a drží se pohromadě ve skupinách připomínajících hrozny. Tito jedinci se neunavují prací v úlech a sběrem medu, a proto zůstávají fyzicky silní a zdraví. Včely využijí své rezervní síly, když se roj vynoří a usadí se v novém domově.
Bezprostředně před kladením vajec do rojových misek včely aktivně využívají krmení. Včelaři uvádějí, že 8-10 dní před tím, než se roj objeví, hmyz spotřebovává více potravy a vytváří zásoby pro budoucí mladé kolonie. Takto začíná 3. fáze rojení – kladení vajíček do buněk rojových královen za pomoci přitlačení královny k okrajům plástů přímo k rojovým miskám, povzbuzením ke kladení vajíček.
Abychom nastínili možnosti budoucího domova, týden před odletem roje zahajují průzkumné včely vyhledávací lety.
Pokud včelař pečlivě sleduje své mazlíčky, může vidět, že po nakladení vajíček do misek královna konečně přestává klást vajíčka. Královnina družina se rozpadá, nikdo jiný tak nedodává děloze výživnou mateří kašičku a je nucena přejít na medovou potravu. Výsledkem takové „medové diety“ je prudký pokles hmotnosti a zmenšení břicha. Když se královna stane lehčí, může znovu létat (během kladení vajíček královna ztloustne a nelétá) a podle toho vede roj na nové místo.
Výstup včelího roje
9 dní po nakladení vajíček do buněk rojových královen se první roj oddělí od kolonie. Rojení včel může narušit špatné počasí, déšť nebo poryvy větru. V tomto případě odletí o několik dní později.
Několik minut před odletem se rojící včely velmi rozruší, víří v úlu, provádějí takzvaný „rojový tanec“, bzučí a přitahují do roje co nejvíce hmyzu. Postupným zvyšováním tempa tohoto „tance“ včely vytlačují královnu ven. Zpočátku je hmyzu v roji málo, ale postupně se jeho počet zvyšuje a roj visí nad úlem jako obrovský černý mrak a vydává charakteristické zvuky tichého bzučení, zřetelně slyšitelné i na několik metrů.
Před odletem včely naplní své úrody medem, pro případ, že by se hned nenašlo ustájení. Zásoba v strumě vystačí asi na tři dny.
První roj lze poprvé naroubovat na větev nejbližšího stromu. „Shluk roje“ nevisí na stromě dlouho – maximálně 2-4 hodiny (výjimečně i několik dní). Pro rychlé nalezení domova, včelky, které hledaly nový „byt“ ještě před odletem roje, odhadnou vzdálenost k zamýšlenému místu pobytu a upozorní ostatní, kterým směrem mají letět. Hmyz určuje s úžasnou přesností objem budoucího bydlení a vybírá si vysoké, prostorné prohlubně s vchodem orientovaným na východ nebo jihovýchod, umístěné blízko vody.
Rojení včel vyvolává rozpad včelstva na dvě přibližně stejné části. Roj se tvoří z mladých, silných létajících jedinců a malého počtu trubců. Jeho hmotnost je asi jeden a půl kilogramu.
Roj se pohybuje rychlostí 20-23 km/h. Navíc, pokud již opustilo své dočasné parkoviště, je téměř nemožné jej chytit, protože létá ve výšce 2 až 5 metrů.
Odrůdy rojů
Existuje několik typů rojů:
- pervak;
- druhý;
- mrskání;
- nucený roj;
- typ skládky roj.
První roj je první skupina včel, která vylétne 9-10 dní po nakladení vajíček do buněk rojové matky.
Druhý roj se objeví 9-10 dní po vzejití prvního. Tato rojová aktivita se vysvětluje tím, že před snesením vajíček do rojových misek královna aktivně odčervovala a z nakladených vajíček se v té době již vyklubaly mladé včely, to znamená, že rozdělená rodina může téměř okamžitě obnovit svou sílu.
Pokud první roj upřednostňuje odlet do nového bydliště pod vedením plodové královny, pak je sekundární roj ze svého místa odstraněn poté, co se z královniny vynoří první neplodná královna. Druhý roj je navíc již méně šetrný a citlivý na počasí a dokáže odletět i za deště.
Pokud není rojení včel dokončeno a včelstvo je ještě několik dní po vylétnutí druhé včely vzrušené, pak vyletí třetí roj. Tento útvar nepřesahuje hmotnost 300-500 gramů a nemá žádnou hodnotu z hlediska využití jako nového včelstva. Jejich praktickou aplikací je posilování slabých včelstev a vytváření jader. Všechny roje po prvním a druhém se nazývají roje.
Když přestane rojová nálada, včely dovolí královně zabít všechny její rivaly. Po objevení ohlodaných mateřských buněk v úlu to včelař identifikuje jako jistou známku konce rojení a začátku normální práce.
Roj je útvar několika rojů naroubovaných do jednoho místa. Roj se skládá z různých čeledí, což přispívá k dlouhodobé konfrontaci hmyzu (různé čeledi mají různé pachy a včely na to ostře reagují). V důsledku boje mezi královnami různých rojů zůstává pouze jedna královna, která povede rodinu.
Nucené roje jsou rodiny, které opouštějí svůj úl jako celek, aby se vyhnuly hladovění. Jejich vznik lze pozorovat brzy na jaře, kdy v přírodě ještě prakticky není žádný úplatek a hmyz je na pokraji smrti.
Rojení tedy může být přínosné pouze v raných fázích vývoje včelína, kdy včelař nemá prostředky na nákup včelích balíčků, nebo je pouhým amatérem, který chce s chovem včel experimentovat. Profesionální včelaři z první ruky vědí, kolik obtíží přináší nekontrolované rojení. Rodiny ve stavu roje se stávají neefektivní z hlediska sběru medu. Kromě toho, rojící se včely vyžadují zvýšenou a ostražitou kontrolu: musíte neustále sledovat fáze tohoto procesu, včas najít rojící se královny buňky a být blízko včelína, abyste chytili roj „při činu“.
Aby se zabránilo takovému plýtvání časem a produktivitou včelína, provokují včelaři umělé rojení včel. Pomocí této technologie můžete řídit proces od začátku do konce a zvyšovat počet okřídlených pracovníků, aniž by došlo k poškození objemu sklizně.
