2.3.1. Tato kapitola Pravidel se vztahuje na kabelová silová vedení do 220 kV, jakož i na vedení vedená ovládacími kabely. Kabelová vedení vyšších napětí se provádějí podle speciálních projektů. Další požadavky na kabelová vedení jsou uvedeny v kapitolách 7.3, 7.4 a 7.7.
2.3.2. Kabelové vedení je vedení pro přenos elektřiny nebo jejích jednotlivých impulsů, sestávající z jednoho nebo více paralelních kabelů se spojovacími, zajišťovacími a koncovými spojkami (svorkami) a upevňovacími prvky a pro vedení naplněná olejem navíc s napájecími zařízeními a olejem tlakový poplašný systém.
2.3.3. Kabelová konstrukce je konstrukce speciálně navržená pro umístění kabelů, kabelových spojek, jakož i zařízení pro přívod oleje a dalšího vybavení určeného k zajištění normálního provozu kabelových vedení naplněných olejem. Kabelové konstrukce zahrnují: kabelové tunely, kanály, kanály, bloky, šachty, podlahy, dvojité podlahy, kabelové nadchody, galerie, komory, napájecí body.
Kabelový tunel je uzavřená stavba (chodba) s v ní umístěnými nosnými konstrukcemi pro uložení kabelů a kabelových spojek na nich, s volným průchodem po celé délce, umožňující pokládání kabelů, opravy a kontroly kabelových vedení.
Kabelový kanál je kanál, který je uzavřen a pohřben (částečně nebo zcela) v zemi, podlaze, stropu atd. neprůchozí konstrukce určená k umístění kabelů, jejíž instalaci, kontrolu a opravu lze provádět pouze s odstraněným stropem.
Kabelová šachta je svislá kabelová konstrukce (obvykle obdélníkového průřezu), jejíž výška je několikrát větší než strana sekce, vybavená držáky nebo žebříkem pro pohyb osob po ní (šachtami) nebo zcela nebo částečně odnímatelná stěna (neprůchozí šachty).
Kabelová podlaha je část stavby ohraničená podlahou a stropem nebo krytinou, přičemž vzdálenost mezi podlahou a vyčnívajícími částmi stropu nebo krytiny je nejméně 1,8 m.
Dvojitá podlaha je dutina ohraničená stěnami místnosti, mezipodlahovým stropem a podlahou místnosti s odnímatelnými deskami (po celé ploše nebo po její části).
Kabelový blok je kabelová konstrukce s trubkami (kanály) pro uložení kabelů v nich s přidruženými jímkami.
Kabelová komora je podzemní kabelová konstrukce, zakrytá zaslepenou snímatelnou betonovou deskou, určená k pokládání kabelových spojek nebo k vytahování kabelů do bloků. Komora, která má poklop pro vstup, se nazývá kabelová studna.
Kabelový přejezd je nadzemní nebo pozemní otevřená horizontální nebo nakloněná prodloužená kabelová struktura. Kabelový stojan může být průchozí nebo neprostupný.
Kabelová galerie je nadzemní nebo nadzemní, zcela nebo částečně uzavřená (například bez bočních stěn) vodorovná nebo šikmá rozšířená konstrukce kabelového průchodu.
2.3.4. Říká se tomu krabice – viz 2.1.10.
2.3.5. Říká se tomu zásobník – viz 2.1.11.
2.3.6. Olejem plněné kabelové vedení nízkého nebo vysokého tlaku je vedení, ve kterém je dlouhodobě přípustný přetlak:
0,0245-0,294 MPa (0,25-3,0 kgf/cm) pro nízkotlaké kabely s olověným pláštěm;
0,0245-0,49 MPa (0,25-5,0 kgf/cm) pro nízkotlaké kabely v hliníkovém plášti;
1,08-1,57 MPa (11-16 kgf/cm) pro vysokotlaké kabely.
2.3.7. Nízkotlaký olejový úsek kabelového vedení je úsek vedení mezi dorazovými spojkami nebo dorazovými a koncovými spojkami.
2.3.8. Napájecí místo je nadzemní, nadzemní nebo podzemní stavba s napájecími zařízeními a zařízeními (energetické nádrže, tlakové nádoby, napájecí jednotky atd.).
2.3.9. Odbočovací zařízení je součástí vysokotlakého kabelového vedení mezi koncem ocelového potrubí a jednofázovými koncovými spojkami.
2.3.10. Napájecí jednotka je automaticky pracující zařízení sestávající z nádrží, čerpadel, potrubí, obtokových ventilů, kohoutů, automatizačního panelu a dalšího zařízení určeného k doplňování oleje do vysokotlakého kabelového vedení.
Obecné požadavky
2.3.11. Návrh a výstavba kabelových vedení musí být provedena na základě technicko-ekonomických výpočtů s přihlédnutím k rozvoji sítě, odpovědnosti a účelu vedení, charakteru trasy, způsobu instalace, návrhům kabelů, vedení kabelových rozvodů, trasování a vedení kabelů, kabelových rozvodů a kabelových vedení. atd.
2.3.12. Při výběru trasy kabelového vedení byste se měli pokud možno vyhnout oblastem s půdou, která je agresivní vůči kovovým plášťům kabelů (viz také 2.3.44).
2.3.13. Nad podzemním kabelovým vedením musí být v souladu s platnými pravidly pro ochranu elektrických sítí instalovány bezpečnostní zóny ve velikosti plochy nad kabely:
pro kabelová vedení nad 1 kV 1 m na každou stranu krajních kabelů;
pro kabelová vedení do 1 kV 1 m na každou stranu vnějších kabelů a při průchodu kabelových vedení ve městech pod chodníky – 0,6 m směrem k budovám a 1 m směrem k vozovce.
Pro podmořská kabelová vedení do a nad 1 kV musí být v souladu se stanovenými pravidly zřízena bezpečnostní zóna, vymezená rovnoběžnými přímkami ve vzdálenosti 100 m od krajních kabelů.
Bezpečnostní zóny kabelových vedení se používají v souladu s požadavky pravidel pro ochranu elektrických sítí.
2.3.14. Trasa kabelového vedení by měla být zvolena s ohledem na co nejnižší spotřebu kabelu, zajištění jeho bezpečnosti při mechanickém namáhání, zajištění ochrany před korozí, vibracemi, přehřátím a před poškozením sousedních kabelů elektrickým obloukem v případě zkratu na jednom z kabelů. kabely. Při pokládání kabelů se vyvarujte jejich křížení mezi sebou, s potrubím atd.
Při volbě trasy nízkotlakého olejem plněného kabelového vedení je zohledněn terén pro co nejracionálnější umístění a využití napájecích nádrží na vedení.
2.3.15. Kabelová vedení musí být konstruována tak, aby při instalaci a provozu byl vyloučen výskyt nebezpečného mechanického namáhání a poškození v nich, pro které:
kabely musí být položeny s rezervní délkou dostatečnou pro kompenzaci případných posunů zeminy a teplotních deformací samotných kabelů a konstrukcí, podél kterých jsou položeny; Je zakázáno pokládat kabelové rezervy ve formě kroužků (závitů);
kabely uložené vodorovně podél konstrukcí, stěn, stropů apod. musí být pevně zajištěny v koncových bodech, přímo na koncových těsněních, na obou stranách ohybů a na spojovacích a zajišťovacích spojkách;
kabely uložené svisle podél konstrukcí a stěn musí být zajištěny tak, aby se zabránilo deformaci plášťů a aby nedošlo k porušení spojů žil ve spojkách vlivem vlastní hmotnosti kabelů;
konstrukce, na které jsou položeny nepancéřované kabely, musí být provedeny tak, aby byla vyloučena možnost mechanického poškození kabelových plášťů; v místech tuhého upevnění musí být pláště těchto kabelů chráněny před mechanickým poškozením a korozí pomocí elastických těsnění;
kabely (včetně pancéřových) umístěné v místech, kde je možné mechanické poškození (pohyb vozidel, strojů a nákladu, přístup nepovolaným osobám), musí být chráněny na výšku 2 m od podlahy nebo terénu a 0,3 m v zemi;
při pokládání kabelů v blízkosti jiných kabelů v provozu je třeba přijmout opatření, aby se zabránilo jejich poškození;
kabely musí být uloženy v takové vzdálenosti od vytápěných ploch, která zabrání zahřátí kabelů nad přípustnou úroveň, přičemž musí být zajištěna ochrana kabelů před průnikem horkých látek v místech instalace ventilů a přírubových spojů.
2.3.16. Ochrana kabelových vedení před bludnými proudy a korozí půdy musí splňovat požadavky těchto pravidel a SNiP 3.04.03-85 „Ochrana stavebních konstrukcí a konstrukcí před korozí“ Gosstroy Ruska.
2.3.17. Návrhy podzemních kabelových konstrukcí musí být vypočteny s přihlédnutím k hmotnosti kabelů, zeminy, povrchu vozovky a zatížení projíždějící dopravou.
2.3.18. Kabelové konstrukce a konstrukce, na které jsou kabely položeny, musí být vyrobeny z ohnivzdorných materiálů. Do kabelových konstrukcí je zakázáno instalovat jakákoli provizorní zařízení nebo v nich skladovat materiály a zařízení. Dočasné kabely musí být položeny v souladu se všemi požadavky na pokládku kabelů se souhlasem provozní organizace.
2.3.19. Otevřené pokládání kabelových vedení by mělo být prováděno s ohledem na přímý účinek slunečního záření, jakož i tepelné záření z různých typů zdrojů tepla. Při pokládání kabelů v zeměpisných šířkách větších než 65° není nutná ochrana před slunečním zářením.
2.3.20. Poloměry křivky vnitřního ohybu kabelů musí mít násobek alespoň těch, které jsou uvedeny v normách nebo technických specifikacích pro odpovídající značky kabelů ve vztahu k jejich vnějšímu průměru.
2.3.21. Poloměry křivky vnitřního ohybu žil kabelů při provádění kabelových koncovek musí mít ve vztahu k danému průměru žil násobek ne menší, než je uvedeno v normách nebo technických specifikacích pro odpovídající značky kabelů.
2.3.22. Tahové síly při pokládání kabelů a jejich vtahování do trubek jsou určeny mechanickým namáháním přípustným pro žíly a pláště.
2.3.23. Každá kabelová linka musí mít své vlastní číslo nebo název. Pokud se kabelové vedení skládá z několika paralelních kabelů, pak každý z nich musí mít stejné číslo s přidáním písmen A, B, C atd. Otevřeně položené kabely, stejně jako všechny kabelové koncovky, musí být opatřeny štítky s označením značky, napětí, průřezu, čísla nebo názvu vedení na štítcích kabelů a koncovek; na spojovacích štítcích – čísla spojek a data montáže. Štítky musí být odolné vůči vlivům prostředí. Na kabelech uložených v kabelových konstrukcích musí být štítky umístěny po délce minimálně každých 50 m.
2.3.24. Bezpečnostní zóny kabelových vedení uložených pod zemí v nezastavěných oblastech musí být označeny informačními tabulemi.
Informační cedule by měly být instalovány minimálně každých 500 m, stejně jako v místech, kde se mění směr kabelových vedení. Informační cedule musí označovat šířku bezpečnostních zón kabelových vedení a telefonní čísla majitelů kabelových vedení.
Výběr způsobu pokládky
2.3.25. Při výběru metod pro pokládku silových kabelových vedení do 35 kV se musíte řídit následujícím:
1. Při pokládání kabelů do země se doporučuje položit do jednoho výkopu maximálně šest silových kabelů. V případě většího počtu kabelů se doporučuje pokládat je do samostatných výkopů se vzdáleností mezi skupinami kabelů minimálně 0,5 m nebo do kanálů, tunelů, nadjezdů a galerií.
2. Pokládání kabelů v tunelech, podél nadjezdů a v galeriích se doporučuje, pokud je počet silových kabelů vedených v jednom směru větší než 20.
3. Pokládání kabelů v blocích se používá v podmínkách velmi stísněných prostor na trase, na křižovatkách s železniční tratí a vjezdy, kdy je možnost úniku kovu apod.
4. Při výběru metod pro pokládku kabelů napříč městskými oblastmi je třeba vzít v úvahu počáteční kapitálové náklady a náklady spojené s údržbou a opravami, jakož i pohodlí a nákladovou efektivitu údržby konstrukcí.
2.3.26. Na území elektráren musí být kabelová vedení položena v tunelech, kanálech, kanálech, blocích, podél nadjezdů a v galeriích. Pokládání silových kabelů v příkopech je povoleno pouze do vzdálených pomocných zařízení (sklady pohonných hmot, dílny) s počtem nejvýše šesti. Na územích elektráren s celkovým výkonem do 25 MW je také povoleno pokládání kabelů v příkopech.
2.3.27. Na území průmyslových podniků musí být kabelová vedení položena v zemi (v příkopech), tunelech, blocích, kanálech, podél nadjezdů, v galeriích a podél zdí budov.
2.3.28. V prostorách rozvoden a rozvodných zařízení musí být kabelová vedení uložena v tunelech, kanálech, kanálech, potrubích, v zemi (v rýhách), zemních železobetonových žlabech, podél nadjezdů a ve štolách.
2.3.29. Jednotná kabelová vedení by měla být ve městech zpravidla vedena v zemi (v příkopech) podél neprůjezdných částí ulic (pod chodníky), podél dvorů a technických pásů ve formě trávníků.
2.3.30. V ulicích a náměstích nasycených podzemními komunikacemi se doporučuje položit 10 nebo více kabelových vedení v proudu v kolektorech a kabelových tunelech. Při křížení ulic a náměstí se zlepšeným povrchem a hustým provozem by kabelová vedení měla být položena v blocích nebo trubkách.
2.3.31. Při výstavbě kabelových vedení v oblastech permafrostu je třeba vzít v úvahu fyzikální jevy spojené s povahou permafrostu: zvedající se půda, mrazové trhliny, sesuvy půdy atd. Kabely lze v závislosti na místních podmínkách pokládat v zemi (v rýhách) pod aktivní vrstvou, v aktivní vrstvě v suchých, dobře propustných půdách, v umělých násypech z hrubých suchých importovaných zemin, ve vaničkách na povrchu zemi, na nadjezdech. Kabely se doporučuje pokládat společně s potrubím pro vytápění, vodovod, kanalizaci atd. ve speciálních konstrukcích (kolektory).
2.3.32. Při provádění různých typů pokládání kabelů v oblastech permafrostu by se mělo vzít v úvahu následující:
1. Pro pokládku kabelů v zemních výkopech jsou nejvhodnější drenážní zeminy (kámen, oblázky, štěrk, drcený kámen a hrubý písek); vzduté a sesedající zeminy jsou pro uložení kabelových vedení nevhodné. Kabely lze pokládat přímo do země, pokud počet kabelů není větší než čtyři. Vzhledem k půdě, permafrostu a klimatickým podmínkám je kladení kabelů do potrubí uložených v zemi zakázáno. Na křižovatkách s jinými kabelovými vedeními, silnicemi a podzemními komunikacemi by měly být kabely chráněny železobetonovými deskami.
Pokládání kabelů v blízkosti budov není povoleno. Vstup kabelů z příkopu do budovy při absenci větrané půdy musí být proveden nad nulovou značkou.
2. Ukládání kabelů do žlabů lze použít v místech, kde aktivní vrstva je tvořena nevážnými zeminami a má rovný povrch se sklonem do 0,2 %, zajišťující odvod povrchové vody. Kabelové kanály by měly být vyrobeny z vodotěsného železobetonu a na vnější straně pokryty spolehlivou hydroizolací. Kanály musí být shora zakryty železobetonovými deskami. Kanály mohou být zakopány v zemi nebo bez zakopání (na povrchu země). V druhém případě musí být pod kanálem a v jeho blízkosti vytvořen polštář o tloušťce nejméně 0,5 m suché půdy.
2.3.33. Uvnitř budov lze kabelová vedení pokládat přímo podél stavebních konstrukcí (otevřených a v krabicích nebo potrubích), v kanálech, blocích, tunelech, potrubích uložených v podlahách a stropech, jakož i podél základů strojů, v šachtách, kabelových podlahách a dvojitých podlahách .
2.3.34. Kabely naplněné olejem lze pokládat (s libovolným počtem kabelů) v tunelech a galeriích a v zemi (v příkopech); způsob jejich pokládky určuje projekt.
2.3.35. U kabelových vedení vedených podél tras procházejících v různých půdách a podmínkách prostředí by měl být výběr provedení kabelů a úseků proveden podél úseku s nejnáročnějšími podmínkami, pokud délka úseků s jednoduššími podmínkami nepřesahuje konstrukční délku kabelu. . Pokud existují značné délky jednotlivých úseků trasy s různými podmínkami pokládky, měly by být pro každý z nich vybrány vhodné konstrukce a kabelové úseky.
2.3.36. Pro kabelová vedení vedená podél tras s různými podmínkami chlazení je třeba volit úseky kabelů podle úseku trasy s nejhoršími podmínkami chlazení, pokud je její délka větší než 10 m. Je povoleno pro kabelová vedení do 10 kV, s s výjimkou podvodních, používat kabely různých sekcí, ale ne více než tří, za předpokladu, že délka nejkratšího úseku je alespoň 20 m (viz také 2.3.70).
2.3.37. Pro kabelová vedení položená v zemi nebo ve vodě by se měly používat převážně pancéřované kabely. Kovové pláště těchto kabelů musí mít vnější obal, aby byly chráněny před chemickým napadením. Kabely s jiným provedením vnějších ochranných nátěrů (nepancéřované) musí mít potřebnou odolnost proti mechanickému namáhání při pokládce ve všech typech zeminy, při zatahování v blocích a trubkách, jakož i odolnost proti tepelnému a mechanickému namáhání při údržbě a opravách.
Dmitry
Taková situace. Elektroinstalace je napájena z RP (380 V), napájecí kabel leží na zemi. Existují nějaké regulační dokumenty, které uvádějí, v jaké vzdálenosti od země by měl být kabel umístěn nebo je povoleno, aby ležel na zemi? V tuto chvíli je na trojnožkách ve vzdálenosti 200 mm od země, jak je to správně?
Odpověď:
Trojnohé stojany musí být vyrobeny tak, aby byla vyloučena možnost mechanického poškození kabelových plášťů, to znamená, že body upevnění kabelů musí být chráněny před mechanickým poškozením a korozí pomocí elastických těsnění.
Při pokládání kabelů v místech, kde je možné mechanické poškození, musí být kabel položen ve výšce minimálně 2 metry od úrovně terénu. Je povoleno provádět elektroinstalaci kabelu ve výšce menší než 2 metry za předpokladu, že je chráněn před mechanickým poškozením (potrubí, úhelník, trubky atd.).
PUE-6
2.3.15
Kabelová vedení musí být konstruována tak, aby při instalaci a provozu byl vyloučen výskyt nebezpečného mechanického namáhání a poškození v nich, pro které:
kabely musí být položeny s rezervní délkou dostatečnou pro kompenzaci případných posunů zeminy a teplotních deformací samotných kabelů a konstrukcí, podél kterých jsou položeny; Je zakázáno pokládat kabelové rezervy ve formě kroužků (závitů);
kabely uložené vodorovně podél konstrukcí, stěn, stropů apod. musí být pevně zajištěny v koncových bodech, přímo na koncových těsněních, na obou stranách ohybů a na spojovacích a zajišťovacích spojkách;
kabely uložené svisle podél konstrukcí a stěn musí být zajištěny tak, aby se zabránilo deformaci plášťů a aby nedošlo k porušení spojů žil ve spojkách vlivem vlastní hmotnosti kabelů;
konstrukce, na které jsou položeny nepancéřované kabely, musí být provedeny tak, aby byla vyloučena možnost mechanického poškození kabelových plášťů; v místech tuhého upevnění musí být pláště těchto kabelů chráněny před mechanickým poškozením a korozí pomocí elastických těsnění;
kabely (včetně pancéřových) umístěné v místech, kde je možné mechanické poškození (pohyb vozidel, strojů a nákladu, přístup nepovolaným osobám), musí být chráněny na výšku 2 m od podlahy nebo terénu a 0,3 m v zemi;
při pokládání kabelů v blízkosti jiných kabelů v provozu je třeba přijmout opatření, aby se zabránilo jejich poškození;
kabely musí být uloženy v takové vzdálenosti od vytápěných ploch, která zabrání zahřátí kabelů nad přípustnou úroveň, přičemž musí být zajištěna ochrana kabelů před průnikem horkých látek v místech instalace ventilů a přírubových spojů.
2.3.39
V kabelových konstrukcích a výrobních prostorách, pokud nehrozí nebezpečí mechanického poškození v provozu, se doporučuje pokládat kabely bez pancéřování a v případě nebezpečí mechanického poškození v provozu používat pancéřované kabely nebo je chránit před mechanickým poškozením.
Mimo kabelové konstrukce je povoleno pokládat nepancéřované kabely v nepřístupné výšce (nejméně 2 m); v nižší výšce je povoleno pokládat nepancéřované kabely za předpokladu, že jsou chráněny před mechanickým poškozením (kanály, úhelníky, trubky atd.).
Pro smíšenou instalaci (zem – kabelová konstrukce nebo průmyslové prostory) se doporučuje použít kabely stejných jakostí jako pro instalaci do země (viz 2.3.37), ale bez hořlavých vnějších ochranných obalů.
Další a užitečné informace
Viz také:
- Je možné provádět elektroinstalační práce při pokládání kabelů VVGng do vlnité trubky za zavěšeným stropem, přestože jsou podlahy budovy dřevěné?
Oleg Valerievich Dobré odpoledne! Řekněte mi, je možné provést elektroinstalační práce při pokládání kabelů VVGng do vlnité trubky za zavěšeným stropem, přestože podlahy budovy jsou dřevěné? Ustanovení 7.1.38 PUE je nám jasné, ale.
Igor Dobrý den! Chystáme se provést elektroinstalaci kabelu ve vchodu domu. V jaké vzdálenosti od plynovodu je povoleno položit kabel? Jakým způsobem by měl být kabel položen, v trubkách, v krabici, nebo je to možné?
Sergey Dobrý den! Prosím, řekněte mi, mohu položit kabel do polyetylenové nebo PVC trubky paralelně s plynovodem ve vzdálenosti menší než 100 mm? Odpověď: Není jasné, na jaký způsob instalace kabelu se ptáte. Pokud je otázka .
Alexey Anatolyevich S kolegy jsme na místě provedli elektroinstalaci letního domu. Měli jsme po ruce projekt napájecího zdroje, který jsme nedělali my. Elektroinstalační práce jsme prováděli pomocí kabelu VVG 3×2,5 (zásuvková skupina) a kabelu VVG.
Leonid Byt (devítipatrový panelový dům) v současné době prochází částečnou rekonstrukcí, zejména se renovují i podlahy. Oprava podlahy je vyrovnání starých dřevěných podlah silnou překližkou (přes těsnění) a poté linoleem (tj.
Odbornost projektu napájení, dozor montáže, technický dozor, elektrická měření: +7(926)210-83-75
