V létě si děti odpočinou nejen od vyučování, ale také se stýkají s divokou přírodou. Chtěla bych je naučit se o ni starat. Nedávno jsme psali o tom, jak správně komunikovat s divokými zvířaty. Tentokrát mluvíme o ptácích, které lze najít v létě. Čím je mám krmit? Co dělat, když najdete na zemi mládě? Olga Kulikova, ornitoložka a pracovnice Ústavu biologických problémů severu, pobočka Dálného východu Ruské akademie věd, vysvětluje.
Jaké ptáky lze nalézt v Moskvě a regionu
Specializuji se na Arktidu, nyní jsem se přestěhoval do práce na Sachalin, ale s kolegy cestujeme na Čukotku, evropskou Arktidu a Jamal. Všechny tyto oblasti mají různé ptáky. Jen v evropské části Ruska najdete 300 druhů ptáků. V zimě jsou to sýkorky, chřástaly, brhlíci a piky, kteří se shromažďují v parcích a na náměstích kolem krmelců. Za kořistí sem jezdí i dravci. Například nedávno byl vyfotografován krahujec na ulici Pjatnickaja, v samém centru Moskvy.
V létě je ptáků mnohem více: strnadi, drozd polní a v Moskvě je mnoho slavíků. Zelení (to jsou drobní ptáčci s bílými skvrnami na křídlech), pěnkavy (krásní světlí ptáčci), červenky, nebo, jak se lidově říká, červenky (s jasně červenou hrudí). Špačci, mucholapky, pěnice. Nejhůře jsou k vidění ptáci, kteří se živí ve vzduchu, jako jsou mucholapky a pěnice. Musíte je hledat v korunách stromů. Drozdi, kteří rádi hledají potravu v podestýlce pod stromy, se ale najdou snadno. Například v parku u hlavní budovy Moskevské státní univerzity, kde jsem studoval, je velká kolonie drozdů polních. Jsou velmi aktivní, velcí a nebojí se lidí – voskují, kdákají, rachotí a chrastí jako chrastítka.
polní (lat. Turdus pilaris)
Wikimedia Commons/nottsexminer/CC BY-SA 2.0
Pokud dítě najde na zemi mládě
Velmi malá mláďata zřídka vypadnou z hnízda: obvykle se to stane, když někdo hnízdo zničil, například ho napadl predátor. Častěji mláďata nevypadnou, ale sama vyskočí z hnízda, když je čas, aby se začala krmit na zemi. Odrostlá mláďata se do hnízda nevejdou, zvláště když jich je hodně (konikleci obvykle kladou hodně vajec: sýkorky např. až 12). A pak vyskočí kuřátka. Ještě neumí létat, a tak skáčou do trávy a hlasitě křičí, aby rodičům ukázali, kde jsou. Pozorujete-li takové mládě, uvidíte, že k němu dospělí pravidelně přilétají a krmí ho: rodiče vědí, kde jsou jejich potomci.
Jinými slovy, pro mnoho ptáků, jako jsou vrabci a kosi, je vyskočení z hnízda normálním stádiem vývoje. Pokud tedy takové mládě najdete, raději se ho nedotýkejte. Nestojí za to dát takového ptáka zpět do hnízda: s největší pravděpodobností je už tak velký, že se prostě nevejde. Navíc je obtížné najít hnízdo, ptáci je dobře skrývají – a jsou velmi znepokojeni, když se k nim někdo přiblíží. Zejména člověk, kterého ptáci vnímají jako predátora. Pokud najdete hnízdo s mláďaty, sama vyskočí, aby se vyhnula smrti predátora. Pokud mládě skočí na vozovku nebo asfalt, kde lidé jezdí na koloběžkách a kolech, lze je vzít na trávník nebo postavit na větev stromu. Rodiče to podle zvuku určitě najdou.
Pokud dítě najde zraněného ptáka
Stává se, že ptáci narazí do oken, a pak můžete najít omráčeného ptáka. Někdy sklo prostě nevidí, zvlášť když je dobře umyté. Na takové sklo je lepší zavěsit siluety dravců – jestřába nebo sokola. Můžete si je stáhnout online a vytisknout – nebo si je rovnou koupit.
Pokud najdete omráčeného ptáčka, můžete si ho přinést domů a dát do nějaké krabice, aby ho na ulici nikdo nesežral. Ptáčka není potřeba krmit, stačí mu dát něco napít a přijít k rozumu. Brzy bude pták schopen odletět sám. Obecně je obtížné krmit ptáky doma, nejčastěji potřebují hmyz. Sami s tím mouchy nevychytáte.
Pokud je pták zraněn, vše závisí na situaci. Bez nohy pták přežije docela dobře, to se prokázalo. Pokud je ale křídlo zlomené, pak není prakticky žádná šance, že by se dostala ven a znovu žila ve volné přírodě. Měli byste si ho tedy vzít domů a kojit, pouze pokud jste připraveni chovat ptáka jako domácího mazlíčka. K tomu si budete muset přečíst speciální literaturu a vybrat jídlo. Takový pták nemůže žít ve volné přírodě.
V Moskvě jsou rehabilitační centra, která ale přijímají spíše vzácné ptáky ohrožených druhů. Složitou operaci na obyčejném pěvci s největší pravděpodobností nikdo neprovede. Pokud najdete zraněného ptáka, můžete zkusit kontaktovat nemocnici u Zeleného papouška (její pobočky jsou v Moskvě, Petrohradu a Balašichě) nebo ptačí park Sparrows (nachází se v regionu Kaluga). V tom druhém pomáhají spíše velkým ptákům – volavkam, jestřábům.
“Swifts jsou zvláštní případ”
Zvláštním případem jsou swifty. Přestože se jedná o skalní ptáky, v Moskvě je jich hodně. Rýři jsou zvláštní v tom, že tráví celý svůj život ve vzduchu: spí, jedí a páří se za letu. K tvrdému povrchu se přichytí, až když mají vajíčka a mláďata, která ještě neumí létat.
Za žádných okolností by swifti neměli být na zemi: nemohou sami vzlétnout ze země. Pokud tedy swift sedí na zemi, znamená to, že se mu něco stalo. Například ho mohla v letu srazit vrána. Pokud najdete swifta a nemá žádné viditelné poškození, můžete ho jednoduše vyhodit do vzduchu – a bude létat, vše bude v pořádku. Pokud je swift omráčený, můžete mu dát napít a po nějaké době ho zkusit hodit.
Pokud najdete malého ostříhaného, který vypadl z hnízda a ještě neumí létat, pak ho můžete zkusit nakrmit doma (jinak to nepřežije). Musíte mít na paměti, že je to spousta práce a těžké práce, stejně jako kdybyste měli dítě. Rorýsa je třeba krmit jednou za hodinu nebo dvě, včetně noci (rybáři obecně žerou celou dobu, kdy létají, jejich zobák je navržen jako síť pro všechny druhy pakomárů a komárů).
Také je potřeba malého neustále zalévat. To je obtížné, ale velmi inspirativní: vykrmený rorýs pak bude moci žít ve volné přírodě. Když ho pustíte, připojí se k nějakému blízkému hejnu a na podzim odletí do Afriky. Cestu si najde sám, u swiftů je tato znalost zakotvena na úrovni genomu.
Pokud chce dítě pomáhat ptákům
Pokud chce dítě nějak komunikovat s ptáky a pomáhat jim, může udělat několik věcí. Na jaře si můžete postavit budku nebo ptačí budku – jsou různé pro různé hnízdící ptactvo, například pro špačky, sýkorky, mucholapky. Příklady návrhů hnízdních budek lze nalézt na internetu, ale hlavní věc, kterou je třeba si zapamatovat, je: čím menší vchod (vstup do díry), tím více se bude ptákovi líbit, protože některý dravec, jako je kočka nebo lasička, nebude schopen dostat se tam.
V zimě si můžete vyrobit krmítko a zavěsit ho někam do okna. Je důležité ptáky správně krmit. Z nějakého důvodu si mnoho lidí myslí, že ptákům je třeba dávat proso, ale ve skutečnosti je to pro ně poněkud nesmyslné jídlo: je nízkokalorické a je téměř nestravitelné. Do krmítka je lepší dát nepražená semínka a na provázky zavěsit nesolené sádlo. Obecně, kupodivu, mnoho ptáků potřebuje krmit masem, mletým kuřecím masem nebo vejci. Existují zrní ptáci, mají tak silný, silný zobák jako hýli. Pokud má pták tenký zobák a má na sobě „antény“, pak žere hmyz a potřebuje bílkovinnou potravu.
U vaší dači si můžete na zahradě udělat jezírko, přijdou si v něm zaplavat pěnkavy a vrabci. Podobné rybníky jsem viděl v Černé Hoře. Tam dělají studny s kohoutky, které mohou lidé používat, a pod kohoutek je instalováno umyvadlo nebo vana, kde se shromažďuje zbývající voda. V této lázni můžete vždy vidět spoustu ptáků. Stejnou vanu lze postavit pod vodovodní kohoutek nebo postřikovač na zahradě. Ptáci vám poděkují, zvláště v horkém dni.
Na obálce: špaček obecný (lat. Sturnus vulgaris). Foto: Shutterstock/Martin Mecnarowski
