Velmi se zajímám o problematiku ekologického zemědělství. Nebo spíše, jak implementovat právě toto farmaření na vašem webu. Po vyzkoušení některých jeho prvků jsem se přesvědčil, že ne všechno funguje.
Kopat – nehrabat
Zvláště mě přitahují doporučení nerýpat. No, pořád chci méně pracovat – ne proto, že bych byl tak líný (i když to taky mám), ale je to prostě těžké. Ano, a chápu, že kopání není pro Zemi příliš užitečné. Ale zatím se mi to nedaří. V první řadě se na mých stránkách objevila přítomnost velkého množství kořenů vytrvalých oddenkových plevelů, jako je svlačec, pcháč prasat a v poslední době i kyčelník. Neexistuje způsob, jak to udělat bez nějakého kopání. Letos na jaře jsem vykopal celou hromadu stejných kořenů.
Mám zasadit zelené hnojení?
A v létě po sklizni jsem se rozhodl zasít na zahradě zelené hnojení. I když jsem od Pavla Trannoye četl, že to není nejlepší způsob, jak zlepšit půdu. Mnohem lepší je zakrytí mulčem. Zde je ale problém, kde tento mulč v takovém množství získat. Přestože se mi přes léto vždy nahromadí spousta rostlinných zbytků, ty samé plevele rostou v obrovském množství. Navíc jsem letos zasel trochu ovsa podél záhonů, mezi řádky – nejdřív jsem chtěl použít zelené hnojení, ale pak jsem nechal sazenice a dostal jsem nádhernou slámu. Opatrně jsem to odřízl a dal do pořádku až do příštího jara – pak budu jahody mulčovat. Příští rok se pokusím zasít oves ve velkém – všude, kde bude místo.
Uklízím Victorii
Nejprve vám řeknu, jak jsem zpracoval postel se starou Victorií. Všiml jsem si, že moje malá plantáž zahradních jahod plodí velmi špatně, a abych pravdu řekl, poslední 3 roky se o ni vůbec nestarám a samotná plantáž je už pěkných pár let stará. A tak jsem se v létě, poté, co se z něj sklidila velmi mizivá úroda, rozhodl o tento pozemek postarat. Někdy v doporučeních pro zpracování starých jahod si můžete přečíst – vykopat starou postel a pohřbít staré keře do země. Abych řekl pravdu, neuspěl jsem. A jak můžete zakopat velké staré keře? I když je můžete zakopat, jak můžete na tomto místě něco zasadit nebo zasít?
Proto jsem to udělal
Jednoduše jsem vytrhl právě tyto keře – některé byly vytrhány za kořeny, jiné se prostě utrhly – a hodil je přímo tam. Pořádně jsem je nasekal lopatou. Pak jsem na tuto plochu nalil trochu komplexního minerálního hnojiva – jen rozsypal. Na to jsem zasel zelené hnojení – hořčici a oves, lehce posypal zeminou a zalil zředěným Bajkalem (EM přípravek). Poté jsem odjel na celý měsíc na dovolenou.
Na zelené hnojení – minerální voda
Mimochodem, právě od P. Trannoye jsem se dočetl, že před setím zeleného hnojení je třeba nejprve přidat minerální hnojiva, jinak nemá zelené hnojení využití – vždyť i ono bere živiny z půdy k růstu. Ale když přidáme minerální vodu, absorbují a zpracují právě tyto látky a organická hmota se již dostává do země, když tam zaoráme (zahrabeme) stejné zelené hnojení.
Když jsem se vrátil (to bylo kolem 20. srpna), hořčice a oves na tomto místě bujně rostly. Všechno jsem to nasekal – někdy motykou, někdy lopatou – a navrch opět zasel oves a ozimé žito (ano, před setím jsem přidal i trochu minerálky).
V září mi plodiny znovu vyrašily, ale ne příliš hustě – možná některá semena nebyla úplně klíčivá. A v této podobě jsem je nechal až do jara. Pak uvidím, co mám, jaká je na tomto místě půda. A určitě vám o tom povím.
Po sklizni – žito
Na zbývajících záhonech, jak sklizeň postupovala, jsem provedl následující. Jakmile byl další záhon vyčištěn od rostlinných zbytků, uvolnil jsem ho motykou nebo plochou frézou, případně jen hráběmi, rozsypanou minerálkou a rozsypanými semínky ozimého žita. Pak to jednoduše přikryla hráběmi.
Na některých záhonech jsem zasel do řádků. Je to pracnější. Udělal jsem motykou brázdy (asi 15 cm od sebe), zalil jsem je (více než měsíc nepršelo a půda byla úplně suchá), nasypal semínka do brázd a zasypal je zeminou.
Asi po týdnu se objevily výhonky. Mimochodem, rostly v řadách jednotněji a hustěji. Když jsme byli na dači v půlce října, byly už pod sněhem.
Jak přežijí zimu a jestli se půda zlepší nebo ne, uvidíme na jaře.
Nebo mulč
Neosel jsem všechny záhony žitem. Ve dvě až tři jsem naskládal všechnu odplevelenou trávu, vytrhal zbytky rostlin, posekanou trávu z cest a svých malých trávníků – díky tomu na záhonech vyrostly slušné kopečky rostlinného materiálu. Ze zkušenosti vím, že když takové hromady rostlinných zbytků leží nějakou dobu na zemi, půda pod nimi se pak uvolní a objeví se v ní spousta červů.
V důsledku toho jsem před zimou neměl jedinou prázdnou postel – všechny měly buď zelené hnojení, nebo silnou vrstvu mulče. Nechte zemičku odpočívat v zimě pod teplým sněhovým kabátem a načerpat nové síly a zdraví.
